První zvukový film byl reklamní. Uvedlo ho kino v Ústí nad Labem

26. duben 2014

Dnes je to 85 let, co se v tehdejším Československu promítal první zvukový film. Produkce se neodehrála v jednom z honosných pražských kin, ale v sálu kina Alhambra v Ústí nad Labem. Nesouvisela ani tak s uměním, jako spíše s reklamou. A navíc ještě vzbudila politický ohlas.

Budova na ústeckém Střekově, odkud se nedávno odstěhovalo Činoherní studio, hostila první produkci zvukového filmu v tehdejším Československu.

„Wolframfilm Arnošta Kobosila ve Střekově uvádí,“ říká ústecký archivář a historik Vladimír Kaiser.

Zvukový film do Ústí nad Labem dovezl tehdejší správce podniku na výrobu mýdla Heinrich Schicht spolu Ernstem Kobosilem, majitelem firmy Wolframfilm. Zvukové vybavení, které bylo k produkci potřeba, prý zabralo celou místnost.

„Předvedli němý film, potom tam zazněl zvukově nafilmovaný projev Ernsta Kobosila a Heinricha Schichta a potom tam pouštěli asi 5 nebo 6 středometrážních filmů,“ popisuje produkci Vladimír Kaiser.

Záměr nebyl podle Vladimíra Kaisera ani tak umělecký, jako obchodní. Premiéra měla představit zvukový film a jeho výhody majitelům a producentům Československých kin, kteří na ni spolu s několika dalším zvědavci opravdu dorazili.

Ačkoli bylo představení drahé, mělo prý podle ohlasů v dobovém tisku úspěch. Vzbudilo ale i politickou kontroverzi. Proti zvukovému filmu se ohradil článek v ústeckých novinách, které vydávali komunisté. Autorovi vadilo, že místo umění jde o továrnickou reklamu na mýdlo. A nejen to.

„Uvědomme si, kolik kinových hudebníků přijde o práci,“ cituje Vladimír Kaiser reportéra tehdejšího deníku Internacionála.

Produkci němých filmů totiž tehdy doprovázel alespoň pianista a někdy i další muzikanti, schovaní za filmovým plátnem.

autoři: tsch , mad , David Hertl
Spustit audio