Procházka oblohou (březen)

Vzhled večerní i noční oblohy se ovšem mění jen pozvolna. Proto si stále ještě můžeme vychutnat typická zimní souhvězdí, jako např. v jižní části oblohy Orion i další zajímavé objekty, třeba nejznámější otevřenou hvězdokupu Plejády, nebo v malém dalekohledu viditelnou Krabí mlhovinu v souhvězdí Býka. Jaro nám však už ve svém počátku nabídne souhvězdí jarní. Bude sice vidět méně jasných hvězd než v zimě, ale zato více galaxií. Orientaci na obloze nám usnadní spojnice hvězd, kterou známe jako tzv. jarní trojúhelník. Tvoří ho Regulus v souhvězdí Lva, načervenalý Arktur v souhvězdí Pastýře nad severovýchodem a o kousek níž jasná Spica v souhvězdí Panny. Pod tímto obrazcem najdeme předlouhé souhvězdí Hydra a ještě jižněji velmi pěkné části Mléčné dráhy s dvojicí nejznámějších jižních souhvězdí - Centaur a Jižní kříž. Ten je sice vidět nízko nad obzorem, ale nemusíme za ním cestovat až na jižní polokouli, jak se někdo domnívá.
Z planet dominuje obloze po západu Slunce poměrně vysoko Venuše, zatímco Jupiter jí vévodí ráno. Mars uvidíme také ráno nad jihovýchodním obzorem. Saturn je viditelný téměř po celou noc a zapadá za svítání. Merkur je ráno nízko nad východním obzorem, nejvýše nad ním bude 12. března. I když o 10 dní později, tedy dvaadvacátého nastane jeho západní elongace, kdy je nejdál od Slunce, bude jen 2 stupně nad obzorem, což prakticky znamená, že ho neuvidíme. Nepozorovatelné jsou také planety Uran a Neptun.
Z úkazů jste si druhý březnový den určitě nenechali ujít unikátní zákryt Saturnu Měsícem a v prvním březnovém víkendu ze soboty na neděli úplné zatmění Měsíce. To ovšem je pro březen bohužel vše. Nastane sice celá řada konjunkcí hvězd či planet s Měsícem, a dokonce i částečné zatmění Slunce, ale žádný z těchto úkazů není na našem území viditelný. A tak na závěr ještě měsíční fáze: po úplňku 4. března nastane poslední čtvrt 12. března a v novu se Měsíc ocitne devatenáctého. Nový Měsíc v první čtvrti uvidíme 25. března. Úplněk nastane pak až 2. dubna.
Hezkou podívanou!