Proč skončila Římská říše? Potýkala se s klimatickou změnou a nemocemi, píše Kyle Harper v Pádu Říma

23. únor 2022

Ex libris

Zhruba pět století existovala antická Římská říše a pak se postupně rozpadla. Ve škole se zpravidla učíme, že hlavní příčinou byl tlak barbarských kmenů. Ale bylo to tak skutečně? Americký historik a literární vědec Kyle Harper k barbarům přidává ještě bacily, viry a změnu klimatu. Svou teorii představil v knížce Pád Říma. Podíl klimatických změn a epidemií na zániku Římské říše.

Harper neříká, že jiné teorie o důvodech pádu Říma jsou neopodstatněné, a nejvíce vyzdvihuje následující dvě: neudržitelnou mechaniku imperiálního systému a sílící vnější tlaky na hranicích říše. Říše se proto potýkala s vnitřními spory a přebujelou byrokracií.

Nově se ale badatelé mohou opírat i o poznatky z klimatologie nebo paleoekologie.

Čtěte také

Vědci prozkoumali milion let starou rostlinu nalezenou pod ledovcem v Grónsku. Tání tam probíhá rychleji, než se myslelo

„Ledovcová jádra, krápníky nebo jezerní a mořské sedimenty podávají zprávy o změnách klimatu psané jazykem geochemie. Letokruhy stromů a ledovce jsou archivy dějin životního prostředí,“ píše Harper a dodává:

„Stejně tak za sebou zanechaly stopy i evoluční a biologické dějiny. Rozměry, tvary a poškození lidských kostí vypovídají o zdraví a nemocech. Izotopová chemie kostí a zubů vypráví příběhy o stravě a migraci. Biologické životopisy mlčící většiny. A možná vůbec největším přírodním archivem jsou ona dlouhá vlákna nukleových kyselin, jež nazýváme geny.“

Říše dosáhla svého největšího rozsahu a rozkvětu v období pozdního holocénu, jež se nazývá římským klimatickým optimem.
Kyle Harper

Všechna tato data staví Harper vedle klasických historických pramenů a s jejich pomocí se pokouší co nejplastičtěji zrekonstruovat rozpad Římské říše.

„Říše dosáhla svého největšího rozsahu a rozkvětu v období pozdního holocénu, jež se nazývá římským klimatickým optimem. Jak se ukazuje, v této době vládlo ve velké části Středomoří, v srdci impéria, teplé, vlhké a stabilní podnebí. Byl to příhodný okamžik pro vznik agrární říše založené na složitém komplexu politických a ekonomických dohod. “

Pozvolného oteplování si všímali i Římané. Plinius starší například zaznamenal, že bukové porosty se z nížin rozšířily do hor.

Podle odborníků mohly nejpříznivější podmínky panovat zhruba mezi 200 lety před Kristem a 150 lety po Kristu. Pozvolného oteplování si všímali i Římané. Plinius starší například v prvním století zaznamenal, že bukové porosty se z nížin rozšířily do hor. Olivám a vinné révě se začalo dařit i na severu nebo v horských oblastech a zároveň tály alpské ledovce.

Ideální podmínky umožňovaly Římanům vytvářet zásoby potravin, zejména obilí, které jim pomáhalo hladce překonávat méně úrodné roky. Na co však Římané nebyli prakticky vůbec připraveni, byly nemoci.

Více si poslechněte v audiozáznamu, připravila Veronika Kindlová.

autor: Veronika Kindlová