Proč jsou populární karikatury Židů? Jaká je židovská historie Sýrie? A proč jsou Izraelci odolní?
Antisemitským karikaturám se dařilo i za komunismu. Svět se teď dívá na Sýrii. Jaká byla její židovská historie? A proč jsou Izraelci tak odolní?
Humor bez legrace
Když se řekne antisemitská karikatura, pomyslíme na nacistické časopisy. Jenže takové obrázky, třeba Židů jako krys nebo chobotnic, se objevovaly také v komunistických tiskovinách u nás i v Sovětském svazu. Svědčí o tom výstava Humor bez legrace, která se tento týden otevřela v brněnské Vile Löw-Beer. Podrobnosti prozradila kurátorka výstavy, historička Jana Černá.
„Postava Žida byla v těchto časopisech zobrazována dvěma způsoby. První způsob můžeme sledovat na přelomu 40. a 50. let, souviselo to samozřejmě s procesem se Slánským, kdy Židé byli zobrazováni jako kapitalisté či bankéři z Wall Street. Toto zobrazení však po procesu se Slánským z veřejného prostoru víceméně mizí a vyvstává druhý způsob, kterým byly Židé karikováni. Ten souvisí zase s eskalací událostí na Blízkém východě, kde se ta postava bankéře přetváří do negativní postavy izraelského vojáka. U něj se spíše než fyzické rysy zdůrazňuje jeho povaha a touha po penězích, moci a vlivu Blízkém východě,“ vysvětluje Černá.
Lišily se komunistické karikatury Židů od těch nacistických? A byl rozdíl v karikaturách v časopisech československých a sovětských? A jak je to s antisemitskými karikaturami dnes? Poslechněte si celý rozhovor s Janou Černou.
Sýrie má bohatou židovskou historii
V Sýrii před pár dny padl diktátor Bašár Asad a celý svět se nyní zabývá otázkou, jaká je budoucnost této země. Jenže Sýrie má také minulost, a její součástí je i pozoruhodná židovská historie. Hovoří o ní Jan Fingerland.
„Bylo by těžké představit si, že Sýrie, země ležící vedle dnešního Izraele, a tedy i židovské pravlasti, by neměla dlouhé židovské dějiny. Už v Bibli se řada událostí odehrává právě na jejím území, musel přes ní přejít praotec Abrahám se Sárou, tudy přišla Izákova nevěsta Rebeka, tudy odcházel a zase se vracel Jákob se svou rodinou,“ připomíná Fingerland.
„Už od starověku na území dnešní Sýrie sídlila židovská komunita, hovoří o ní třeba historik Josefus Flavius. V té době, tedy asi před dvěma tisíci lety, už velká část Židů žila mimo Zemi zaslíbenou,“ pokračuje Fingerland a dodává:
„V Sýrii v jejích moderních hranicích žilo několik odlišných židovských komunit. Část z nich představovali ti, kdo se považovali za obyvatele Sýrie od starověku. Vedle nich se usadili sefardští Židé, kteří sem dorazili poté, co byli na konci 15. století vyhnáni ze Španělska a Portugalska. Tyto obce žily zejména v Aleppu a Damašku. Kromě toho na severu existovala komunita kurdských Židů,“ dodává Fingerland.
Co je to Aleppský kodex? Kdy a proč začala židovská komunita Sýrii opouštět? A jaký byl osud Židů pod vládou rodiny Asadů? Poslechněte si celý příspěvek Jana Fingerlanda.
Jaký je „duch Izraele“
Jak dokáže malá blízkovýchodní země už desítky let odolávat vnějším nepřátelům i vnitřním rozporům? Tuto otázku si položili američtí autoři knihy Duch Izraele, která právě vychází česky. Saul Singer a Dan Senor ji začali psát v době masových demonstrací proti tzv. justiční reformě ještě před 7. říjnem loňského roku. Přesto prý následující válka potvrdila jejich tvrzení, že úspěch dnešního Izraele spočívá v solidaritě a vzájemnosti celé tamní společnosti. Na to, co přesně znamená „duch Izraele“, se ptala Michaela Rozov Saula Singera.
„Termínem ,duch Izraele‘ se vztahujeme k izraelské společnosti, nikoli k vládě či armádě. Jde o kulturní atribut, schopnost cítit jednotu přes veškerou rozmanitost a rozdílnost. A to se ukázalo 7. října. Ze dne na den se rozdělená společnost tváří v tvář nebezpečí jako zázrakem těsně semkla. De facto zachránila stát před kolapsem. Od malička se naši lidé učí, že nejsou jen jednotlivci, ale že jsou součástí něčeho většího, co dává hlubší smysl naší existenci a také naději, vzájemné propojení a sílu,“ říká Singer.
Daří se Izraeli odolávat dnešní krizi západního světa? A jakou roli v jeho odolnosti hraje náboženství?
Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.