Před 70 lety stavbaři dokončili první křídlo největšího kolektivního domu v tehdejším Československu. Koldom v Litvínově dodnes stojí

Dům s více než třemi sty padesáti byty, z nichž některé byly mezonetové, budil tehdy zaslouženou pozornost. Kromě své výšky, disponoval na svou dobu ne zcela běžnými vymoženostmi, například vytápěním v podlahách nebo spalovací komorou na odpad. 

„Kadeřnictví tam bylo, holič, opravna obuvi, velká samoobsluha,“ popsala Alena Janatová služby, které Koldům svým obyvatelům nabízel. Její rodiče získali byt v Koldomu jako jedni z prvních.

Koldomem se tehdejší socialistické Československo chlubilo samozřejmě i v zahraničí. Do domu proto často docházely delegace ze spřátelených zemí. Prohlédnout si mohli už zabydlené byty. Klíče jim dávala informátorka, ta plnila v podstatě funkcí hotelové recepční:    

„Když jsme nebyli dopoledne doma, tak ta informátorka rozdala klíče, přijela delegace, provedla je naším bytem,“ vzpomíná Alena Janatová.

Původní obyvatelé vzpomínají na počátky Koldomu s láskou. Nikdo si bydlení v desetipatrovém kolosu nespojuje s komunistickou ideologií. Naopak vzpomínají na to, jak se navštěvovali a kolektivně trávili volný čas.

V domě byla také sdílená lednice, prádelna, mandl, klubovny, herny a tělocvična. Pro architekta Václava Hilského šlo o jeden z vrcholů jeho díla. Koldům byl pro komunisty výkladní skříní, byli to ale právě oni, kdo práci Hilskému ztěžoval.    

Koldům poznamenal tragický požár v roce 1984 i divoká devadesátá léta. I dnes ale patří k prestižním adresám nejen na severu Čech.