Praha – Troja, nádraží, které nevzniklo
Podzemní dráha se v Praze postavila až na druhý pokus. Poprvé se potají stavělo už v 50. letech a máme z té doby dokonce i jednu stanici a také myšlenku postavit vlakové nádraží v Troji.
V Archivu hlavního města Prahy se dochoval ideový projekt metra s návrhem celé sítě linek. Zatímco tehdy plánované trasy se shodovaly v hrubých rysech s těmi dnešními, hlavní rozdíl měl být v hloubce stanic. Ty měly být podstatně hlubší než dnes a měly sloužit jako kryty v očekávané třetí světové válce.
Oblast Holešovic a Troji měla ale vypadat jinak. Ze stanice Holešovice mělo metro vystoupat na povrch a překonat Vltavu po mostě. Na druhém břehu byla plánovaná nejprve nadzemní stanice Troja, potom se mělo metro stočit k východu, zanořit se pod vrch, a znovu vystoupit k povrchu ve stanici Nádraží Troja, odkud se měly vlaky metra vydat do Kobylis.
Nádraží Troja mělo stát na uvažované železniční trati Praha-Sedlec. Zatímco dnes jedou vlaky z Libně tunelem pod nemocnicí Bulovka a trať se potom stočí na most přes Vltavu k Nádraží Holešovice, v původním plánu bylo postavit trať rovně a nádraží postavit v místech, kde je dnes mimoúrovňová křižovatka ulic Povltavské, V Holešovičkách a mostu Barikádníků.
Plán stalinské podzemní dráhy vzal zasvé krátce po Stalinově smrti a s ním i myšlenka dát Troji vlastní nádraží.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
