Po planetární stezce Uherským Brodem. U Jupitera se nachází dva chronometry, u Saturnu digitální planetárium

Ať už do Uherského Brodu přijedete vlakem nebo autobusem, začne vaše cesta na místní hvězdárnu v centru Sluneční soustavy. Dokonce i osobní automobil zde zaparkujete.

Hned vedle nádraží totiž najdete model naší denní hvězdy a v měřítku 1 : 2 500 000 000 pak umístěné jednotlivé planety. Zatímco Merkur, Venuše, Země i Mars jsou v takovém případě nedaleko, v podstatě na jedné ulici, za dalšími si musíte popojít. Procházka to ale nebude dlouhá, navíc ji lemují jiné astronomické zajímavosti.

Hvězdárna v Uherském Brodě je v nádherné zahradě s výhledem na Bílé Karpaty

Poblíž Jupiteru najdete budovu radnice, kde se nachází hned dva unikátní astronomické chronometry. Věž byla dostavěna v roce 1715, avšak současné hodiny byly na instalovány v roce 1958 s ukazatelem fází Měsíce a dřevěnou sochou Černého Janka, který dle pověsti zachránil město před Kuruci (zřejmě tureckou armádou). Proto také vždy v celou odbíjí na zvoneček nad svou hlavou.

U Saturnu minete malé digitální planetárium, detašované pracoviště hvězdárny, ukryté na Mariánském náměstí v Domu kultury. Pro zhruba třicet návštěvníků, jež se vejdou pod projekční plochou napínanou podtlakem (podobně jako v Třebíči), pravidelně nabízí komentované projekce i bezprostřední diskuze.

Kdy poletí ISS - Jiří Kokmotos, Vít Valečka vedoucí hvězdárny v Uherském Brodě a astronom Jiří Dušek mají přímé spojení s vesmírem

Cestou k Uranu projdete kolem Muzea Jana Amose Komenského, které pečuje o Nivnický orloj, který ručně vyřezal Josef Lukeš, tesař z Nivnice, který na něm pracoval po tři roky, a to i přesto, že byl na jedno oko slepý.

Poslední planetu Sluneční soustavy, alespoň úředně definovanou, minete přímo před brankou hvězdárny. I když to bylo pořád do mírného kopce, bez odboček jste od nádraží ušli pouhé dva kilometry.

VÍTE, ŽE...

  •  Jednotlivé informační panely planetární stezky Uherského Brodu jsou doplněny modely planety ve tvaru žulových koulí – materiál pochází z jižní Ameriky, Indie, ale také Českomoravské vrchoviny. Struktura kamene a jeho barva koresponduje s podobou povrchu jednotlivých planet. Jejich velikosti jsou v poměru 1:125 000 000. Pracovníci hvězdárny přitom pravidelně organizují komentované prohlídky celé této unikatní stezky.

  • Astronomické, geofyzikální, meteorologické, ale samozřejmě i místní společenské události zachycuje Bartoškova kronika, autorů uherskobrodských měšťanů, psaná postupně Janem Kůdelkou, Jiřím Bartoškem a Danielem Dvorským, v letech 1581 až 1594. Nejdeme zde zmínku o zatmění 16. března 1485, které bylo z jižních částí dnešní České republiky úplné, o jasné kometě pozorované v roce 1577, díky analýze jejích poloh Tycho Brahe vyvrátil domněnku o atmosférickém původu těchto jevů, nebo o výrazné polární záři v roce 1582.

  • V Uherském Brodě se nachází tři jedinečná časoměrná zařízení: Radniční věž zdobí orloj z roku 1715 s Měsícem – polokoulí – demonstrujícím střídání měsíčních fází a také pohyblivou figurkou Černého Janka. Uvnitř radnice jsou důmyslné astronomické hodiny Vilibalda Růžičky z první poloviny 20. století, které ukazují měsíce v roce, dny v týdnu a datum v měsíci, pohybují s ručně zhotovenou mapou hvězdné oblohy s Mléčnou dráhou, malým globusem demonstrujícím rozhraní dne a noci na Zemi a mnoha dalšími informacemi. V Muzeu Jana Amose Komenského je Nivnický orloj z roku 1922, který dokládá dovednost lidových kutilů. Hodinový stroj pohání část astronomickou, kalendářní a figurální. Vytvořil jej Josef Lukeš, který se po otci vyučil tesařem, hodinové strojky vyrobil nivnický hodinář Josef Hýžďal.

  • Pracovníci hvězdárny spolupracují na přeměřování dopadu pouličního osvětlení a vliv světelného znečištění na životní prostředí.

Jestli se současná uherskobrodská hvězdárna, jak je zvykem u ostatních, nachází v místech obecní šibenice, není známo. Otevřena byla v září 1961 nedaleko obecního hřbitova u severního okraje města, který později doplnila novodobá kaple svatého Václava a pravoslavná modlitebna svatého Jiří. Právě její zlatá kopule je třpytivým navigačním znamením, kde sjet ze silnice na Prakšice.

Cestou po polňačce se určitě na chvíli zastavte a rozhlédněte kolem sebe. Je odtud krásný výhled na východní hřebeny Bílých Karpat s Lopeníkem a Velkou Javořinou s televizním vysílačem, ke Kunovicím a Uherskému Hradišti na jihu, a také dvacet pět kilometrů vzdálenému hradu Buchlov.

Jeden z největších veřejných dalekohledů u nás - takzvaný půlmetr

V krásné zahradě, chce se říci láskyplně opečovávaném arboretu, najdete několik budov, které vznikly v průběhu posledních desetiletí. Srdcem je kopule o průměru pět metrů ukrývající Theodora. Tak se familiárně po jednom z místních hvězdářů jmenuje zrcadlový dalekohled o průměru objektivu padesát centimetrů, tedy jeden z největších, s jakým se můžete v České republice podívat vlastním okem. I když směrem k jihu ruší ledková svítidla mateřského města, obloha je zde pořád relativně pěkná.

Ve druhé kopuli je ubytován čočkový dalekohled typu „coude“ o průměru objektivu 15 centimetrů. Jde vlastně o dvojče identického instrumentu, jaký mají ve Valašském Meziříčí. Ve stejný čas je dodala tehdy východoněmecká firma Carl Zeiss Jena. Sice menší i starší, ale pořád velmi dobrý k zacílení na objekty Sluneční soustavy: Slunce, Měsíce a planety.

Součástí výbavy uherskobrodské hvězdárny je také celá řada další přístrojů. Historický heliograf pro výzkum Slunce, několikery sluneční hodiny nebo radioteleskop pro pozorování v rádiovém oboru elektromagnetického spektra.

Jeden ze dvou dalekohledů hvězdárny v Uherském Brodě

Můžete pokračovat dál směrem od Uherského Brodu. Tam totiž vede pokračování planetární stezky. Minete trpasličí planetu Pluto, projdete se Kuiperovým pásem, ze kterého přilétá většina komet, a v Maršově dospějete k okraji Sluneční soustavy. Tedy do míst, kde se vyrovnává gravitační vliv Slunce a okolních planet.

Zavítáte-li do tohoto malebného kraje, určitě se na ni vydejte. Nejen, že poznáte astronomické krásy uherskobrodska, ale ještě si názorně uvědomíte, jak pustý je prostor Sluneční soustavy, a jak si musíme vážit naší matičky Země.

KAM NA VÝLET

 

Hvězdárna Veselí nad Moravou
Od roku 1960 leží na okraji Baťova kanálu, nedaleko přístaviště, koupaliště a také stadionu.  Návštěvníci zde mají k dispozici celou řadu astronomických dalekohledů, počínaje tím o průměru objektivu 41 centimetrů v hlavní kopuli. Hvězdárna je zapojena do tzv. Evropské bolidové sítě Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.

 

Sluneční hodiny Buchlovice
Na jedné ze zdí zámku v Buchlovicích se nachází svislé sluneční hodiny s letopočtem 1546. Řadí se tak mezi nejstarší na našem území. Zámek v Buchlovicích vznikl na přelomu 17. a 18. století ve stylu římské vily na stupňovitých terasách. Patří k němu výjimečná zahrada a park, které představují jedny z našich nejvýznamnějších památek tzv. historické zeleně.

 

Velká Javořina
Okolí jedné z dominant Bílých Karpat s nadmořskou výškou 970 metrů nabízí jeden z nejméně umělým světlem rušených míst. V pohoří, které hranicí rozděluje Česko a Slovensko, lze doporučit třeba Ploštiny (za rekreačním střediskem Královec), Durch s ikonickým oknem do přírody nebo Holý vrch. Na Velké Javořině začala v roce 2010 tradice tzv. Keltského telegrafu, jehož cílem je nejen navázat na starověkou techniku využívající ohňů k přenosu zpráv, ale i propojit místa v krajině. Na navzájem viditelných kopcích, se postupně zapaluje jeden oheň za druhým, čímž se předává „zpráva“ o příchodu jara.

 

Sluneční hodiny Velehrad
Na klášterní budově na Velehradě, nedaleko Uherského Hradiště jsou troje sluneční hodiny s tzv. kalendáriem. Pocházejí snad z konce 19. století. Velehrad je známým duchovním centrem, místem častých církevních poutí, shromáždění a cyrilometodějských oslav. Už od středověku je také spojována s metropolí arcibiskupa Metoděje a správním centrem Velkomoravské říše (9. století).

Krásné vysílání z předbudovy, přelet Mezinárodní kosmické stanice a Měsíc v první čtvrti byl našim průvodce. Spolupracovali Vít Valečka a Rostislav Rajchl.

autoři: Jiří Dušek , Jiří Kokmotos

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.