Plzeňští chirurgové začali používat kmenové buňky při léčbě nedokrevnosti končetin

21. prosinec 2014

Lékaři v plzeňské Fakultní nemocnici zachraňují pacienty před amputacemi nohou kmenovými buňkami. Nová metoda se v Česku používá zatím jen v Ostravě, pražském IKEMu a v Plzni. Stejně jako ve světě má zhruba 60tiprocentní úspěšnost. Týká se hlavně pacientů s nedokrevností končetin, například diabetiků.

Kmenové buňky se už dlouho a úspěšně používají při léčbě rakoviny jater. U pacientů, kteří mají orgán zasažený nádorem nebo metastázami natolik, že není možný chirurgický zákrok, přichází ke slovu právě kmenové buňky. Vpraví se do zbytku zdravé tkáně, podpoří její růst a tím následně umožní operaci.

„Používáme kmenové buňky u nemocných, kteří trpí neřešitelnou takzvanou kritickou končetinovou ischemií. Je to řada diabetiků, kteří mají různé poruchy výživy dolních končetin, které nelze řešit chirurgicky nějakými rekonstrukčními operacemi, nelze řešit ani endovaskuláry, to je to známé roztahování cévy, a ta končetina je už tak poškozená, že spěje přímo k vysoké amputaci například ve stehně, " říká přednosta Chirurgické kliniky profesor Vladislav Třeška.

Lékaři tedy pacientovi odeberou kmenové buňky z kostní dřeně a aplikují je přímo do postižené nohy. „My si sonograficky nakreslíme, kudy běží v noze ta postižená céva a ty kmenové buňky pak aplikujeme těsně vedle té postižené cévy do svalu. A tyto kmenové buňky v tom svalu se diferencují v buňky cévní a vytváří se zde nové cévní pleteně. A nejen to, že se diferencují cévní buňky, ale i podporují, stimulují ostatní působky a buňky tak, aby ty nově tvořené cévy měly prostor a mohly se dobře rozvíjet v té postižené nedokrvené tkáni.", doplňuje Vladislav Třeška.

Končetina má tak přísun kyslíku, tedy výživy a má šanci se zachránit. Kromě toho se zhojí defekty, například bércové vředy, které nemoc způsobila. Celý proces trvá po aplikaci zhruba měsíc. Záleží na věku pacienta a na stupni poškození cév. V Plzni už takto chirurgové odoperovali za poslední čtyři měsíce čtyři pacienty.

„U jednoho nemocného ta metoda nebyla prospěšná, tam jsme byli nuceni řešit to vysokou amputací končetiny. Ale u ostatních tří ta metoda velice prospěla, zbavili jsme nemocné bolesti. Ti dotyční mohou chodit a sami jsou velice šťastní, že se vrátili do normálního života," je přesvědčený profesor Třeška.

Nová metoda je ekonomicky výhodná

Přidanou hodnotou na celé věci je, že nová metoda je ekonomicky velmi výhodná. „Pokud se zachrání končetina, tak ten dotyčný je vlastně pracovně činný, vrací se do pracovního procesu. Kdežto člověk po amputaci pracovně činný nemůže být, nemůže vykonávat většinou tu původní práci, kterou dělal. Jsou zde velké náklady na rehabilitaci, pomůcky a tak dále. Takže zhruba vyčísleno - tahle metoda i přesto, že něco stojí, vyjde o polovinu méně než náklady po amputaci," vysvětluje Třeška.

Zdravotní pojišťovny ji ale zatím nehradí. Léčba by mohla být zařazena do seznamu výkonů od ledna roku 2016. Plzeňští chirurgové předpokládají, že kmenovými buňkami zachrání nohy až dvaceti pacientům ročně.

autor: kos
Spustit audio