PLANETÁRIUM

(Planetárium 6.4.2003) Safíry se lidé zdobí už tisíce let. Jejich barevná chladná krása přitahuje a vábí, a tak je historie těchto drahých kamenů zároveň i historií klamu a šalby. Kde se safíry těžily a těží a jak je to s jejich výskytem v Čechách? Jaké slavné klenoty zdobí? Výzkumem drahých kamenů se zabývá věda, zvaná gemologie. Na naše otázky proto odpoví gemolog Jaroslav Hyršl.

PLANETÁRIUM NOVĚ!
(30.3.2003) Od dubna si náš pořad mohou poslechnout nejen posluchači na severu Čech, ale i příznivci vědy a fantazie z Prahy, středních Čech, Pardubicka a také z Vysočiny. Počínaje 1. dubnem 2003 totiž Planetárium vysílá i Český rozhlas Regina, respektive Region, a to vždy v úterý, po dvacáté hodině.

ZAJÍMAVOSTI V SÍTI: Archeologie česky
(Planetárium 30.3.2003) Jste-li opravdovými příznivci archeologie, možné byste si rádi tu a tam zasurfovali v síti sítí a dozvěděli se, co je nového v tomto vědeckém oboru na našem domácím písečku. V takovém případě budete možná zklamáni. Takové komplexní webové stránky, po jakých toužíte, nejspíš nenajdete.

PŘÍBRAMSKÝ METEORIT
(Planetárium 30.3.2003) Před čtyřiačtyřiceti lety, 7. dubna 1959, se astronomům z Ondřejova podařilo vyfotografovat dráhu letu objektu, jehož úlomky byly později nalezeny u Příbrami. Dodnes je to jeden z největších světových úspěchů naší astronomie. Víc nám o tom řekne astronom Zdeněk Ceplecha

ČESKÝ SVĚTEC SV. PROKOP
(Planetárium 30.3.2003) Sv.Prokop byl jedinečnou osobností našich dějin. Co o něm však víme jistého a co je jen legenda? V úterý 25. března uplynulo právě 950 let od jeho smrti na Sázavě a v příštím roce uplyne dokonce 800 let od jeho svatořečení. O jednom z českých zemských patronů vypráví litoměřický historik, archivář tamního biskupství Jaroslav Macek.

KRATOCHVILNÁ VYPRÁVĚNÍ O TAJEMNÝCH MÍSTECH: U Svatého Kamene
(Planetárium 23.3.2003) Samota U Svatého Kamene, tvořená jen několika domy se nachází na Českokrumlovsku, nedaleko hranic s Rakouskem. Je to významné poutní místo - a i v dnešních dnech se tam uctívají kameny, na kterých se podle legendy někdy kolem roku 1500 zjevila "v nebeském lesku" Panna Maria.

PŘEPÓLUJE SE NAŠE PLANETA?
(Planetárium 28.4.2002 a 23.3.2003) Magnetické póly Země se nekryjí s geografickými a navíc stále mění místo - to je známá věc. V geologické minulosti naší planety dokázaly magnetické póly předvádět ještě daleko divočejší tanec. A co víc: dokázaly se i přepólovat. Někdy v budoucnu nás to čeká znovu, říká Pavel Hejda. Máme se bát?

ASTRONOM TYCHO BRAHE
(Planetárium 25.11.2001 a 23.3.2003) Byl to právě dánský astronom Tycho Brahe, který zcela změnil podobu a metody astronomických pozorování. Krátký pobyt v Čechách byl pro něj osudový. Setkal se tu s Johannesem Keplerem a našla si ho tu i smrt. O Tychonu Brahem hovoří astronom Pavel Najser.

MÝTY, OMYLY, AKTUALITY ASTRONOMIE: Slunce
(Planetárium 16.3.2003) Pozorovatelé se kdysi domnívali, že Slunce je jakousi koulí z čistého ohně a světla. Ovšem jen do té doby, než pomocí dalekohledu uviděli na jeho povrchu tmavé skvrny. O těch si zpočátku mysleli, že jde o strusku, plovoucí na roztavené hladině...

PRAVĚKÉ LOMY NA ZELENOU BŘIDLICI NALEZENY
(Planetárium 16.3.2003) Poblíž Jablonce nad Nisou, mezi Maršovickým vrchem a Velkými Hamry, existovala v neolitu velká těžební oblast, která zásobovala zelenými břidlicemi nejen všechny slavné české neolitické lokality, ale zřejmě i území Moravy, dolního Rakouska a Německa. Hovoříme o tom s Antonínem Přichystalem.

BOHOVÉ, HROBY A UČITELÉ - NOVÁ KNIHA KARLA SKLENÁŘE
(Planetárium 16.3.2003) Učiteli jsou míněni čeští spisovatelé. Hlavním tématem knihy jsou jejich pokusy o zobrazení českého pravěku v beletrii. Tomuto tématu se u nás dosud nikdo komplexně nevěnoval a nová publikace z pera známého popularizátora archeologie tak přináší zajímavé a někdy i zábavné informace.

EXKLUZIVNÍ AKTUALITA: Novinky z oázy Bahríja. Čeští egyptologové na výzkumu v egyptské Západní poušti
(9.3.2003) Miroslav Bárta a Vladimír Brůna se hlásí s průběžnou aktuální informací z výzkumů, doprovázenou fotografiemi!

NAPÍNAVÉ BÁDÁNÍ: Záhadný Doughertyho ostrov
(Planetárium 9.3.2003) Na Doughertyho ostrov nevede jednoduchá cesta. Není totiž k nalezení a není také příliš jasné, co se s ním vlastně stalo. Jeho poloha je přitom dobře známá... Měl by ležet v nejjižnějším Tichém oceánu, nějakých 1500 kilometrů severně od ledového pobřeží Antarktidy, kde Amundsenovo moře omývá Getzův šelfový led. Ale neleží.

ČTVRTSTOLETÍ PO LETU VLADIMÍRA REMKA
(Planetárium 9.3.2003) 2. března 2003 uplynulo rovné čtvrtstoletí ode dne, kdy se do vesmíru vydal první Čech, Vladimír Remek. Ať už se dnes o jeho cestě říká a píše cokoliv, neoddiskutovatelným faktem zůstává, že tehdejší Československo bylo teprve třetí zemí na světě, jejíž občan se mohl podívat na planetu Zemi z kosmického prostoru. A rozhodně nebyl jen nějakým kosmickým turistou...

Jak funguje NEAT (Planetárium 9.3.2003) Jak pracuje vyhledávací systém, který objevil stovky nových komet a asteroidů? Vysvětlení Kamila Hornocha obsahuje už publikovaný článek KUDO-FUJIKAWA A NEAT - KOMETY TĚCHTO DNÍ.

OBRAZY HISTORICKÉ KRAJINY

(Planetárium 9.3.2003) Co víme o tom, jak vypadala česká krajina na přelomu 18. a 19. století, v době těsně předcházející průmyslové revoluci a nebo v jejich počátcích? Jsme o tom kupodivu zpraveni dost podrobně - vedle obrazů, kreseb či grafik našich umělců i díky vojenským kartografům. Obraz historické krajiny nám zachovaly mapy I. a II. vojenského mapování. Tento obraz v sobě nese informace, které zajímají vědce mnoha oborů.

PRAVĚKÉ PÍSMO NA ŽATECKU - VÝROČÍ JEDNOHO PODVODU

(Planetárium 2.3.2003) Znali pravěcí lidé písmo? Tato otázka vzrušovala odbornou i laickou veřejnost od počátků archeologické vědy až skoro do půlky 20. století. Jak by to bylo pěkné, najít a rozluštit nějaký nápis z temného dávnověku, ze kterého nám jinak zbyly jen němé předměty a kostry. Z těch se nedal vyčíst žádný příběh; zbyly jen konstrukce a dohady. Debata o pravěkém písmu propukala, utichala a znovu se vracela v jakýchsi vlnách; tak, jak vycházely na světlo světa další podivuhodné nálezy.

PAVEL PAVEL OPĚT NA VELIKONOČNÍM OSTROVĚ

(Planetárium 2.3.2003) Strakonický inženýr a specialista na přepravu břemen Pavel Pavel nedávno po letech znovu navštívil Velikonoční ostrov. Byla to už třetí jeho návštěva na této výspě civilizace, ztracené ve vlnách Tichého oceánu. Při té první, v roce 1986, předvedl Thoru Heyerdahlovi i ostrovanům, jak mohli jejich předkové po ostrově transportovat zdejší obří sochy moai. Co ho vedlo k té letošní návštěvě?

AKTUALITA: Pioneer-10 se navždy rozloučil se Zemí
(26. února 2003) Americká kosmická sonda Pioneer-10 vyslala na Zemi svůj poslední signál 22. ledna letošního roku. V noci z 25. na 26. února to oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Sonda se v současnosti nachází ve vzdálenosti 12,23 miliardy kilometrů od Země, což je dvaaosmdesátkrát dál, než je vzdálenost Země od Slunce. Ještě žádný lidský výtvor se nedostal tak daleko. Sonda, která je vybavena i zlatou destičkou s poselstvím mimozemským civilizacím se na svou pouť vydala 2. března 1972 z floridského mysu Canaveral. Jako první pronikla pásem asteroidů mezi Marsem a Jupiterem a v prosinci 1973 z oběžné dráhy kolem Jupitera potvrdila, že tato planeta je složena z plynů a tekutiny. V dalších letech přinesla i mnoho dalších vědeckých poznatků. (ČTK/ Planetárium)

KRATOCHVILNÁ VYPRÁVĚNÍ O TAJEMNÝCH MÍSTECH: Jizerské hory a Pohanské kameny
(Planetárium 23.2.2003) Skupina rulových balvanů Pohanské kameny se nachází nad údolím říčky Smědé a je opředená četnými pověstmi. Na nejvyšším ze zdejších kamenů se totiž nacházejí "obětní mísy", velké mísovité až kotlovité prohlubně. Podle německého badatele Preuskera se prý na Pohanských kamenech kdysi konávaly starogermánské slavnosti slunovratu.

DENDROCHRONOLOGIE - CO SKRÝVAJÍ LETOKRUHY
(Planetárium 23.2.2003) Minulost člověka může být zachycena třeba v kronikách, minulost stromů v jejich letokruzích. Zkoumáním letokruhů se zabývá dendrochronologie. Badatelé v tomto oboru jsou opravdovými cestovateli v čase. Jejich cesta je plná úskalí a napětí - je dobrodružná, ale málokdo o ní něco ví. A přitom tento obor bádání nabízí něco takřka neuvěřitelného. Kus dřeva z krovu historické stavby umožňuje takřka na rok přesně určit, kdy byla postavena. Odborníků, kteří se u nás dendrochronologii soustavně věnují není mnoho. Jedním z nich je Josef Kyncl.

EXPEDICE BAHRÍJA
(Planetárium 23.2.2003) Naši egyptologové se chystají na novou cestu do Egypta. Tentokrát ne do tradičního Abúsíru, ale do oázy Bahríja v Západní poušti. Ta leží úplně mimo území české koncese. Jak se to stalo, že jedou právě tam? To vám prozradí Miroslav Bárta z Českého egyptologického ústavu.

MÝTY, OMYLY, AKTUALITY ASTRONOMIE: Asteroid 2002 AA29
(Planetárium 16.2.2003) Možná si vzpomenete, že jsme se loni v přehledu novinek ze světa vědy zmiňovali o několika planetkách, které se přiblížily - vzato z astronomického hlediska - doslova na dosah ruky k naší Zemi. Připomenu, že to byla např. planetka s označením 3753 známá spíše pod názvem Cruithne. Nebo třeba 1950 LK... Astronomy však jaksi dodatečně nejvíc zaujal asteroid s označením 2002 AA29.

TAJEMSTVÍ KRUMLOVSKÉHO LESA
(Planetárium 16.2.2003) O tom, že se v době kamenné hojně vyráběly a používaly kamenné nástroje, ví každý. Kámen později vystřídaly kovy, ale kamenné nástroje se místy vyráběly dál. A ve velké míře. Dělo se tak například v oblasti tzv. Krumlovského lesa, na půli cesty mezi Brnem a Znojmem. Dodnes tu všude leží statisíce kamenných úštěpků i hotových nástrojů, které se tu sice vyráběly, ale my nevíme proč. Jejich výrobci je totiž k ničemu nepoužívali. Hovoří o tom Antonín Přichystal.

KOSMICKÉ KARAMBOLY (S DOBRÝM KONCEM)

(Planetárium 16.2.2003) Tragická havárie raketoplánu Columbia z 1. února letošního roku opět po nějakém čase upozornila na skutečnost, že být kosmonautem je opravdu velmi nebezpečné povolání. Kosmická technika totiž není a nikdy nebude nic jednoduchého a čas od času bude zkrátka docházet k jejím poruchám. Opravdu se s tím nedá nic dělat? "Jediné, co můžeme udělat je pokusit se minimalizovat riziko poruch s fatálními následky; havárii, při kterých přijdou o život kosmonauti," říká Marcel Grün.

NAPÍNAVÉ BÁDÁNÍ: Epos o Gilgamešovi
(Planetárium 9.2.2003) Zní to všechno tak trochu jako pohádka, ale podobné pohádky jsou s počátky archeologické vědy zkrátka neodmyslitelně spjaté. Ve 40. letech 19. století objevil britský archeolog Austen Layard trosky Ninive, hlavního města dávné asyrské říše, jehož největší rozkvět nastal za králů Sinacheriba a Aššurbanipala, v 7. století před Kristem. A co bylo dál?

KUDO-FUJIKAWA A NEAT - KOMETY TĚCHTO DNÍ

(Planetárium 9.2.2003) Pozornost astronomů na konci minulého a také na začátku letošního roku poutala a částečně ještě poutá dvojice jasných komet - C/2002 X5 Kudo-Fujikawa a C/2002 V1 NEAT. Předpokládalo se, že nám tyto komety na obloze předvedou úžasnou podívanou. Tak úžasnou, že dokonce jedna z nich měla být vidět i na denní obloze. Bohužel, nestalo se tak...

GEOINFORMATIKA VE SLUŽBÁCH NAŠICH EGYPTOLOGŮ

(Planetárium 9.2.2003) Jakožto odborník na geoinformatiku jezdí Vladimír Brůna poslední dobou pravidelně na expedice s našimi egyptology. Co jeho práce egyptologům přináší a proč je pro ně důležitá? A co je to geoinformatika? "Je v podstatě celý soubor oborů. Patří mezi ně geodézie, kartografie, problematika geografických informačních systémů (GIS), metody dálkového průzkumu Země a souvisí s tím samozřejmě i výpočetní technika," říká Vladimír Brůna.

PROČ UBÝVÁ VRABCŮ?

(Planetárium 2.2.2003) Dokážete si představit něco obyčejnějšího a nenápadnějšího, než je vrabec domácí? Asi těžko, vždyť vrabci jsou prostě všude - méně nepříjemní než holubi, ale o to více všudypřítomní. Donedávna platilo, že stačí v kterémkoliv městě hodit na zem pár drobků a ve chvilce jste byli obklopeni houfem obcházejících holubů a poskakujících vrabců. Zkuste to ale udělat dnes. Holubi dozajista přiletí. Vrabců bude jen pár a nebo žádný. Začali totiž vymírat - a nikdo přesně neví proč.

HRY SE SLOVY A JAZYKEM
(Planetárium 2.2.2003) Jak se bavit a jak si hrát, nemáte-li k dispozici nic jiného než svůj mozek a pár pomůcek navrch - hlas, tužku, papír? V takovou chvíli přichází čas her s řečí a jazykem. Čeština vám k tomu dává nepřeberně možností. Dokonce si o tom můžete předem i něco zajímavého přečíst. V knize, která je ve své podstatě dvojjediná. Její hlavní část totiž vyšla tiskem; to, co se na papír nevešlo a nebo nehodilo, je k dispozici na Internetu... Víc vám už prozradí autor knížky, Pavel Houser.

KRATOCHVILNÁ VYPRÁVĚNÍ O TAJEMNÝCH MÍSTECH. Špičák: Je to vizír?

(Planetárium 26.1.2003) Co že je to vizír? Cosi jako kamenná muška. Architekti velkých pravěkých kamenných staveb je stavěli na přesně určené místo tak, aby právě nad nimi vycházelo či zapadalo slunce o slunovratu či rovnodennosti. Máme i u nás takové vizíry? Jeden by tu byl. Alespoň tak vypadá.

MACHU PICCHU, MĚSTO KONDORA A PUMY

(Planetárium 26.1.2003) Osmý div světa. Kamenný ostrov, plující na zeleni tropického pralesa. Orlí hnízdo... To všechno jsou synonyma pro jedno a totéž místo. Incké město Machu Picchu v peruánských Andách; ztracené a znovu nalezené, opředené mýty a zkazkami. Hovoří o něm Monika Baďurová z Náprstkova muzea a cestovatel Martin Mykiska.

TEPLICKÁ LEBKA PATŘÍ KRÁLOVNĚ JUDITĚ
(Planetárium 26.1.2003) Rozřešení jedné historické záhady se dočkalo město Teplice. Skončil totiž výzkum, který měl za cíl určit totožnost kosterních pozůstatků významné osoby, objevených v 50. letech minulého století při archeologickém výzkumu zdejší románské baziliky a kláštera. Jejich zakladatelkou byla matka prvního českého dědičného krále Přemysla Otakara I., manželka Vladislava II., královna Judita.

MÝTY, OMYLY, AKTUALITY ASTRONOMIE: Hádanky kolem Venuše
(Planetárium 19.1.2003) Venuše je stále ještě velmi tajemná planeta. A to i přesto, jak je naší Zemi blízká - svou vzdáleností od Slunce, velikostí, hmotností i hustotou. Často byla označována jako dvojče a nebo sestra Země, zvláště když se ukázalo, že má atmosféru a oblačný příkrov. Všechny mýty a představy však padly s šokujícími zjištěními prvních kosmických sond, které k Venuši dorazily v 60. letech.

DALEKÁ POUŤ KE KOMETĚ 46P/WIRTANEN
(Planetárium 19.1.2003) "Kometa Wirtanen je těleso, na kterém bychom mohli přistát s nějakým výsadkovým modulem a mohli bychom provádět měření přímo z povrchu. Což je úžasný nápad a úžasný cíl," říká Ivo Míček. A právě takový měl být cíl sondy Rosetta. Na svou pouť se měla vydat v průběhu měsíce ledna. Start byl však na poslední chvíli odložen - a to hned o dva a půl roku! Jak k tomu uvedla BBC, vědci musí sondě najít nový cíl, jinou kometu. A my vám tak misi sondy Rosetta představujeme s daleko větším předstihem, než jsme původně měli v úmyslu. Vše, co je o ní řečeno však v principu platí. Jen místo komety Wirtanen si musíte dosadit nějakou jinou kometu.

PADESÁT LET ÚSTAVU ARCHEOLOGICKÉ PAMÁTKOVÉ PÉČE V MOSTĚ

(Planetárium 19.1.2003) Právě letos uplyne padesát let od založení mostecké expozitury Archeologického ústavu tehdejší Československé akademie věd. Tato expozitura působí od roku 1992 jako samostatná instituce - Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech. Začněme ale od začátku... Jak nám prozradil ředitel ústavu Jan Blažek, archeologie na Mostecku samozřejmě nezačala až se vznikem jejich pracoviště.

Ad: UFO, RENDLESHAM FOREST. Dopis posluchače:
Nejpodrobnější informace najdete na www.rendlesham.com a rozhodně to nevyznívá ve prospěch UFO. Procházka.

NAPÍNAVÉ BÁDÁNÍ: Žirafa z pralesa

(Planetárium 12.1.2003) Začalo to Stanleyem. Tím, co našel Livingstona. Afričtí Pygmejové mu vyprávěli o jakémsi neznámém druhu pralesního osla a věnovali mu pár pruhů z jeho kůže. V Anglii se o ně však nikdo nezajímal... Všechno se změnilo, když se o zvláštním pralesním oslu, kterému domorodci říkali okapi doslechl britský guvernér v Ugandě sir Harry Johnston.

UFO, RENDLESHAM FOREST: Odtajněná záhada?
(Planetárium 12.1.2003) K události, o níž bude řeč, došlo v Rendleshamském lese u města Woodbridge poblíž Ipswiche ve východní Anglii - bylo to 27. prosince roku 1980. Informace o tom, co přesně se v lese stalo byly a bohužel i nadále jsou velmi kusé. Jak říká ufolog Vladimír Šiška z Projektu Záře, důvod je jasný...

SCIENCEWORLD, ČESKÝ SERVER O VĚDĚ

(Planetárium 12.1.2003) O vědě si na webu můžete přečíst ledacos, a to na lecjaké úrovni. Z haldy balastu lze však občas vykutat i všem dostupný klenot, webový časopis pro vážné zájemce z řad "poučené veřejnosti"... Nedávno jsme vám slíbili návštěvu redakce jednoho takového webového magazínu a slib plníme - je jím ScienceWorld.

DVOUHLAVÁ ZMIJE

(Planetárium 5.1.2003) Televize, rozhlas, novináři, dotazy zvídavé veřejnosti. Na to všechno si v posledních měsících roku 2002 ve zvýšené míře museli zvyknout pracovníci muzea v České Lípě. Celý ten poprask způsobil nevelký hádek, malá zmije, dlouhá snad deset nebo patnáct centimetrů. Není na ní vůbec nic zvláštního - kromě toho, že se plazí svým životem s jednou hlavou navíc. O dvouhlavé zmiji jsme si povídali s ředitelem muzea, zoologem Zdeňkem Vitáčkem.

VESMÍR V ROCE 2003

(Planetárium 5.1.2003) V kosmu se stále něco nového děje a je v něm toho pořád dost a dost k objevování. Není proto divu, že do vesmíru vzlétají stále nové družice a sondy, neboť touha člověka po poznání je neukojitelná. Jaké vesmírné mise se chystají v roce 2003, na to jsme se zeptali našeho stálého spolupracovníka, Marcela Grüna.

SOUTĚŽ

Soutěž je vždy součástí posledního Planetária v měsíci.
Ve hře je pokaždé hodnotná knížka. Více zde...

TIPY A POZVÁNKY

Do litoměřického Oblastního muzea doputovala výstava Sto nejvýznamnějších archeologických nálezů v Číně ve 20. století.

V hlavní budově Regionálního muzea v Žatci můžete vidět výstavu makrofotografií Jiřího Boudy. V prostorách Křížovy vily nabízí muzeum výstavu o získávání a využití stříbra.

VÍCE ZDE

Chcete si o vědě a fantazii přečíst ještě víc?
Podívejte se na tyto stránky:
ČESKÝ ROZHLAS - Věda a technika
VĚDA na NEVIDITELNÉM PSU
SCIENCEWORLD
PLANETÁRIUM - stránky Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy
PROJEKT ZÁŘE - sběr a vyhodnocování informací o UFO a záhadných jevech v ČR
ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST - aktuality z astronomie a kosmonautiky
ARCHEOLOGICKÉ MÍSTO - Archeologie v České republice

PŘÍŠTÍ PLANETÁRIA

Úterý 20. května na Regině a Regionu:
Došly někdy římské jednotky až do Čech? Nemáme o tom žádné hmatatelné důkazy. Možné by to však bylo - v roce 6 našeho letopočtu totiž Římané podnikli tažení proti králi Marobudovi. Vzniklo právě tehdy záhadné opevnění poblíž Vliněvsi u Mělníka? Pomohou to potvrdit a nebo vyvrátit nové vědecké metody? Hovořit budeme s archeologem Vladimírem Salačem. O misi nedávno vypuštěné sondy Muses-C pohovoří Ivo Míček.

Neděle 25. května na Severu, úterý 27. května na Regině a Regionu:
Na letošní léto připadají hned dvě kulatá česká meteoritická výročí, významná i v celosvětovém měřítku. Ploskovice 1723 a Tábor 1753 - to jsou první dva případy meteoritických dešťů v naší historii, o které se zajímala věda a k nimž existují i přesné záznamy včetně výpovědí svědků. Připomeneme si je s Marcelou Bukovanskou. Trochu věda, trochu umění - to všechno jsou lakové obtisky sedimentů. Jak se dělají a k čemu jsou dobré vám prozradí Ivan Doležal.

Dále připravujeme:
Tajemství mayského kodexu - Karbonský prales podruhé - Svatováclavská koruna: vzácný klenot nezměrné krásy - Čárové blesky - Vltavíny krásné a tajemné - Sonda Mars Express - Opravdu lze nalézt Gilgamešův hrob? - Bájní velcí hlavonožci atd.

ARCHIV PŘÍSPĚVKŮ

ROZHOVORY A JINÉ DELŠÍ PŘÍSPĚVKY

Stalo se

Pravidelné rubriky:
Procházka oblohou (vždy 1. neděle v měsíci)
Napínavé bádání (2. neděle v měsíci)
Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie (3. neděle v měsíci)
Kratochvilná vyprávění o tajemných místech (4. neděle v měsíci)
Zajímavosti v síti (5. neděle v měsíci)