Píseň Kde domov můj poprvé zazněla v domácnosti Plzeňana Ignáce Schiebla
Ignác Schiebl, český podnikatel, politik a novinář z Plzně, byl zároveň i velkým vlastencem. Ač se nejedná o průmyslníka v pravém slova smyslu, zařazení do tohoto seriálu si jistě zaslouží.
Narodil se roku 1823 za velmi dramatických okolností, kdy právě hořelo. Nicméně se mu i přes tyto okolnosti v životě dobře dařilo. Studoval plzeňské gymnázium a poté se vyučil knihtiskařem. Po době strávené na vandru se Ignác vrátil do Plzně, kde provozoval své řemeslo.
Plzeň plná vlastenců
V domácnosti u Schieblů si v té době podávaly dveře mnohé české osobnosti, které diskutovaly o otázkách národního uvědomění. Například Karel Jaromír Erben, Josef Václav Frič, František Palacký a dokonce zde přespala i Božena Němcová. Rodina Schieblů milovala české herce. Ti u nich vždy nalezli zázemí a pomoc, kterou mnohdy zoufale potřebovali. V domácnosti u Schieblů dokonce poprvé zazněla píseň Josefa Kajetána Tyla Kde domov můj.
Zachránce plzeňského archivu
Roku 1855 se stala nemilá věc - do průjezdu plzeňské radnice byl doslova vyhozen celý plzeňský archiv (písemné památky, vzácné listiny a městské knihy) a měl být prodán na výrobu škatulí na zápalky. Když se o tom Ignác Schiebl dozvěděl, za vypůjčené peníze od prvního archiváře Martina Hrušky zakoupil vše, co se dalo ještě zachránit. Archiv pak uložil u sebe doma a v roce 1871 jej uspořádaný uložil zase zpět na radnici. Ignác za archiv obdržel přesně stejný obnos peněz, jaký tehdy zaplatil.
Zachránil tak pro nás všechny výraznou část plzeňského dědictví.
2. března roku 1901 se na Mikulášském hřbitově v Plzni rozezněla píseň Kde domov můj a smuteční průvod doprovázel rakev Ignáce Schiebla od jeho domu na rohu Školní ulice, dnes ulice Bedřicha Smetany, a Kopeckého sady, na místo jeho posledního odpočinku.
Související
-
První tramvaj i auto pro prezidenta. Nejen to vyrobili Brožíkové z Plzně
Brožíkovi se řadí díky svému umu a vynalézavosti k dalším slavným plzeňským podnikatelským rodům 19. století.
-
Vochovské gramofonové jehly Semlerů se staly kýženými objekty mnoha sběratelů
Semlerovi byli významným podnikatelským rodem 19. století na Plzeňsku. Nejvíce je proslavila pravděpodobně výroba gramofonových jehel ve Vochově.
-
Díky Belaniům vystoupila Plzeň z temnoty a rozsvítilo se celé město
Snad každý Plzeňan ví, kterému místu v Plzni se dodnes říká „Belánka“. Je to prostor mezi ulicemi Klatovská a U Trati. Ale to, proč se mu tak říká, dnes už ví asi málokdo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
