Petr Vizina

„Když jsem někdy v 80. letech viděl vystavený jeden nebo dva obrazy Slovanské epopeje, tak na mě vůbec nezapůsobily,“ vzpomíná akademický malíř a restaurátor Tomáš Berger. 

Tuzemská literatura bude mít své vlastní muzeum. Sídlit má v nově rekonstruované Petschkově vile v pražském Bubenči a bude součástí Památníku národního písemnictví. 

„Mám pocit, že většina Číňanů je nám velice podobná. Alespoň co čtu v knihách, co překládám,“ říká překladatelka Petra Martincová.

Proti moralizujícímu odsudku staví vědecké bádání a sebereflexi. Kudy šly dějiny profese kdysi doporučované jen slečnám z lepších rodin? Hostkou Hovorů je Milena Bartlová.

Překladatel a básník Jan Zábrana si do svých deníků kdysi zapsal, že rozlišuje mezi Rusy a „Rusáky“. Rusové byli ti, které z ruštiny překládal.

Proč se neumíme bavit o tom, jak jsme žili za socialismu? Spisovatel a historik Jiří Suk prozradí, jestli jsou na antikomunisty a revizionisty rozděleni i historici. 

V osmnácti se stal průvodčím a dnes vyšetřuje železniční nehody a neštěstí. Je železnice dopravním prostředkem budoucnosti? Moderuje Petr Vizina.  

Co nám říká teorie her o lidské přirozenosti? Jsme predátoři, nebo dokážeme žít ve společnosti? Vyvíjí se během dějin postupně lidská povaha? Ptá se Petr Vizina.

„Pro mne je psaní jediný upřímný způsob, jak komunikovat se světem. Vlastně ani nevím, co bych dělala, kdybych psát nemohla,“ přiznává v pořadu Hovory.

Řekneš-li „Ukaž mi svého Boha“, odpovím ti „Ukaž mi svého člověka a já ti ukážu svého Boha“. Takhle se přetahoval syrský biskup Theofil z Antiochie se svým přítelem.