Pavel Kroneisl

S nelibostí jsme před nedávnem zjistili, že v naší malé vísce na pravém břehu Lipna roste kriminalita. Nejde o žádné těžké zločiny, ale krade se tu o sto šest. 

Dneska bych si dovolil dopustit se drobné, téměř filozofické úvahy. Máme 21. století a jsme coby lidstvo hrdí na technické a jiné objevy. Poslali jsme autíčko na Mars.

V Lipně nad Vltavou vyrostl nový hotel. A kousek od něj stavbička vypadající jako prstík Boží. Je to bankomat jistého finančního ústavu.

Povídal jsem si nedávno s přítelem naší vnučky Petrem. Máme totiž jedno společné. Lásku ke psům. 

Letošní zima u nás na Šumavě zatím byla taková, jaká má být. Po dlouhých letech opět nabídla patřičnou porci sněhu a mrazy byly také tak akorát. Prostě paráda. 

Můj kamarád má pěkný autoservis. Nejenom, že se nám stará o našeho Miníska, ale rád k němu zajdu, i když nic nepotřebuju. Jenom se dívám a žasnu. 

Ježíšek byl u nás o těchto Vánocích poměrně štědrý. Kromě jiného nám přinesl také  stolní elektrický gril. Grilujeme rádi. 

Vzpomněl jsem si na jedny dávné rodinné vánoční svátky. Naší dcerce Martince byly čtyři roky.

Je to pár týdnů, co odešel do novinářského nebe kolega, kamarád, sporťák Jihočeské pravdy, později Deníku, Péťa Turek.

Nedávno jsem v jednom svém Rozhlasovém sloupku použil větu „Takže mi parádně zmehlo.“