Otakar Jaroš – komunisty zneužitý válečný hrdina a lounský rodák

Sovětská tajná služba na něj vedla složku kvůli protisovětským postojům a velvyslanec Zdeněk Fierlinger ho chtěl proto uklidit na Střední Východ. Místo toho ale Jaroš položil život v boji u Sokolova, stejně jako stovky dalších Čechů a Slováků.

Otakar Jaroš, který se jako prvorepublikový důstojník hluboce ztotožňoval s Masarykovým odkazem, prožil dětství v Mělníku.

Vystudoval elektrotechnickou školu a v roce 1934 nastoupil v Trnavě na vojenskou službu. Byl velitelem telegrafické roty, později vedl četu u telegrafického praporu v Prešově.

Po obsazení Československa se na třetí pokus dostal do Polska, kde vstoupil do československého legionu. V rámci naší jednotky v Buzuluku sloužil jako velitel výcvikové roty a předával své zkušenosti v poddůstojnické škole.

Jako velitele 1. roty československého polního praporu ho později pověřili obranou Sokolova. Zde také v březnu roku 1943, v marném boji s obrovskou německou přesilou, padl, když se chystal hodit protitankový granát na německý obrněnec. Proti desítkám tanků tehdy neměli špatně vyzbrojení Čechoslováci žádnou šanci.

Vynikající sportovec, Skaut, Sokol a oblíbený velitel Otakar Jaroš, se stal prvním cizincem vyznamenaným titulem Hrdina Sovětského svazu. Jeho ukradený odkaz dnes slouží jako ilustrace účelové bezpáteřnosti poúnorové propagandy.