Oprava klášterního areálu v Kadani trvala dvacet let, podle města patří na seznam UNESCO

Opravy v sobotu 21. srpna symbolicky ukončil litoměřický biskup Jan Baxant svým požehnáním kostelu. „Pro litoměřickou diecézi, pro celou naši společnost, je to mimořádná událost, skoro zázračná,“ řekl Baxant.

Podle něj je památka mimořádná nejen svým historickým významem, ale také tím, že se na její opravě podílela církev, město, stát, Evropská unie a další dárci.

Opravy kostela v Kadami symbolicky ukončil svým požehnáním litoměřický biskup Jan Baxant|foto:Jan Bachorík, Český rozhlas

„Nemyslel jsem si, že se dožiju toho, že to bude hotové," komentoval dvacetiletou délku a rozsah oprav dlouholetý kadaňský starosta za ODS Jiří Kulhánek. Město na rekonstrukci z rozpočtu uvolnilo zhruba 80 milionů korun. Dalších 54 milionů získala církev na opravu kostela jako dotaci z Evropské unie. Celkové náklady na práce v areálu se odhadují na 150 milionů korun.

Národní kulturní památkou je klášter s kostelem od roku 1995. Obnova zdevastovaných objektů začala na přelomu tisíciletí, rekonstrukce kostela v roce 2016. Objevily se přitom vzácné nástěnné malby, které pak bylo nutné restaurovat. To opravy protáhlo, jak uvedl správce kláštera Petr Liebscher. V podlaze kostela se našly náhrobky. 

Pozdně gotický kostel Čtrnácti sv. pomocníků v Kadani|foto:Jan Bachorík, Český rozhlas

Kadaň teď bude podle slov svéhos tarosty usilovat, aby se kostel dostal pod ochranu UNESCA. V klášteře sídlí muzeum a základní umělecká škola. Radnice obnovila také pěstování vína v zahradách. V kostele se budou konat bohoslužby.

Pozdně středověký poutní františkánský klášter byl až do 50. let minulého století centrem dění v královském městě a jeho okolí. Když museli františkáni objekt v padesátých letech minulého století opustit, začal chátrat. Františkánům se klášter s kostelem vrátil v 90. letech a ti ho pak předali římskokatolické církvi. Ta ho pronajala městu. A radnice byla hlavním iniciátorem toho, že se areál podařilo opravit.