Onen Svět – Temešvár - Košice (3. den - úterý 25. května 2010)

25. květen 2010

Cyklisté v Košicích|foto:David Hertl, Český rozhlas

Ráno nás potěšilo slunce, které po propršené a probouřené noci slibovalo, že bude líp. Chvíli opravdu bylo. Prvním cílem byl výjezd na Onen Svět. Je to osada s několika domy a především s rozhlednou a výletní restaurací. Vydrápat se tam na kolech stálo cyklisty hodně sil – ale podařilo se jim to. Vyfotili jsme se a zamířili do dalších míst. Sluníčko pořád svítilo, takže nohy Jirky Pilnaje stále nabíraly lepší a lepší barvu.

Jaksi mimo plán cesty po „světových“ městech jsme si dali i výlet do Oslova, jehož jméno se nám opravdu hodně líbilo. Velkou část cesty jsme trávili na rušné silnici do Tábora, takže cyklisté si opravdu "užívali" společnosti kamionů a aut… Na této silnici je i vesnice Temešvár, kde jsme se vyfotili a ještě potkali přátele.
Z Temešváru do Bernartic už se pokazilo počasí, čekalo nás několik dešťů a přeháněk, které nás hodně zdržely. Na řadu přišlo čekání v autobusových zastávkách a vytahování teplého oblečení.
Cesta nás pak přivedla k rušné silnici z Prahy do Českých Budějovic. Ještě jsme stihli dorazit do Košic, vesnice nedaleko Plané nad Lužnicí, a pak už přišla skutečná zkouška v podobě jízdy po silnici ze Soběslavi do Veselí nad Lužnicí – tedy kličkování mezi kamiony, mířícími z Prahy do Budějovic. Neexistuje žádné řešení, jak se této silnici vyhnout, aniž byste kvůli tomu nemuseli najet o mnoho kilometrů víc. Takže jsme se po ní museli vydat…
Dopadlo to dobře a odměnou nám bylo cestování z Veselí nad Lužnicí na Val, Klec a do Lužnice. Překrásná cesta v rovině mezi rybníky byla opravdu náplastí na cyklistiku mezi kamiony…
Kemp v Lužnici nás trochu zaskočil poněkud spartánskou výbavou, ale unavený člověk se vyspí téměř kdekoli.
Dnešní druhá etapa byla 126 kilometrů dlouhá. Cyklisté na její ujetí potřebovali 6 hodin 30 minut čistého času. Dohromady tedy máme zatím ujeto 384 kilometrů, celkový čas 19 hodin 39 minut.

autor: David Hertl