Obyvatelé Žatce si připomněli 77 let od vypálení Českého Malína
Téměř 400 lidí zemřelo před 77 lety v Českém Malíně na Ukrajině. Vesnici, kterou v polovině 19. století založili přistěhovalci z Lounska, Žatecka a Rakovnicka, nacisté vypálili podobně jako Lidice nebo Ležáky.
Tragédii z 13. července roku 1943 připomíná pomník u hřbitova v Žatci. Za peníze ze sbírky ho postavili Češi z Volyně, kteří se po válce usídlili na Žatecku.
„V roce 1945 několik tisíc volyňských Čechů sloužilo v armádě Ludvíka Svobody. Na konci války byli dislokováni v Žatci, kde byla velká posádka. Mnoho z nich projevilo přání na Žatecku zůstat,“ objasňuje spojení Žatce s Českým Malínem na západní Ukrajině Dagmar Martinková, předsedkyně Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel.
Sama je sice z Hané, i ona je ale potomek Volyňských Čechů. „Moji předci se narodili a žili osm kilometrů od Českého Malína. Vypálení této vesnice byl obrovský šok a obrovská tragédie pro všechny – nikdo nedokázal pochopit, proč se to stalo. To provinění tam nebylo jasné, považovalo se to za obrovskou křivdu,“ vysvětluje Martinková.
Po válce vyhlásili Češi z Volyně usídlení na Žatecku sbírku na pomník na památku Českého Malína. Lidé se skládali 11 let, v roce 1958 byl památník u žateckého hřbitova odhalen. Jeho okolí letos město opravilo.
„Každý rok se sem sjíždějí volyňští Češi z celé republiky, aby památku malinských obětí uctili,“ konstatuje Martinková.
Pravidelně sem míří také Miroslav Hofman z Prahy, jehož otec Jiří z ukrajinské Volyně pocházel. Hofmanovi také stáli u zrodu Mapy paměti volyňských Čechů.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Plukovníkovi pokání za řízení v opilosti nevydrželo. Požádal o vyplácení renty, ačkoliv vyhlašoval opak
-
‚Nejsme žádné JO!‘ V rychle rostoucí nové alianci hraje absolutní prim SPD. Počty, vlivem i penězi
-
Expert Charvát: Nenávist se často rodí z frustrace. Židé jsou obětními beránky dlouhodobě
-
Evropa Rusko odstraší, napětí poroste jinde. Šéf speciálních sil popisuje, co dělají jeho lidé v Africe