Obyvatelé Žatce si připomněli 77 let od vypálení Českého Malína

Tragédii z 13. července roku 1943 připomíná pomník u hřbitova v Žatci. Za peníze ze sbírky ho postavili Češi z Volyně, kteří se po válce usídlili na Žatecku.

„V roce 1945 několik tisíc volyňských Čechů sloužilo v armádě Ludvíka Svobody. Na konci války byli dislokováni v Žatci, kde byla velká posádka. Mnoho z nich projevilo přání na Žatecku zůstat,“ objasňuje spojení Žatce s Českým Malínem na západní Ukrajině Dagmar Martinková, předsedkyně Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel.

Žatec opravil okolí památníku u hřbitova|foto:Jana Vitásková,Český rozhlas

Sama je sice z Hané, i ona je ale potomek Volyňských Čechů. „Moji předci se narodili a žili osm kilometrů od Českého Malína. Vypálení této vesnice byl obrovský šok a obrovská tragédie pro všechny – nikdo nedokázal pochopit, proč se to stalo. To provinění tam nebylo jasné, považovalo se to za obrovskou křivdu,“ vysvětluje Martinková.

Po válce vyhlásili Češi z Volyně usídlení na Žatecku sbírku na pomník na památku Českého Malína. Lidé se skládali 11 let, v roce 1958 byl památník u žateckého hřbitova odhalen. Jeho okolí letos město opravilo.

„Každý rok se sem sjíždějí volyňští Češi z celé republiky, aby památku malinských obětí uctili,“ konstatuje Martinková.

Pravidelně sem míří také Miroslav Hofman z Prahy, jehož otec Jiří z ukrajinské Volyně pocházel. Hofmanovi také stáli u zrodu Mapy paměti volyňských Čechů.