Obyvatelé obcí na Litoměřicku zasažených červnovou povodní stále bojují s vlhkostí

„Suterény, které byly celé pod vodou, tak ještě pořád dosoušíme. Bude se na tom pracovat přes zimu. V bytě naštěstí už bydlíme,“ neskrývá radost Petra Příhodová, která se svou rodinou žije v okále v Mlékojedech na Litoměřicku.

V domě v obývacím pokoji měla při povodni půl metru vody. Ne všichni v Mlékojedech jsou na tom ale tak dobře jako Petra. Pro Josefa Nováka, který měl v domě vody až pod strop, budou letošní Vánoce tak trochu jiné: „Stále to je mokré, tak sušíme, topíme, bydlíme nějak na půl…“

I půl roku po povodni jsou na domech v Mlékojedech stopy velké vody znát. Ve vyšší části obce jsou omítky otlučeny do 30cm, u domů níž u vody jsou vlhké mapy na omítkách až do výšky stropů:

„Začínají se dělat plísně, takže to, co jste vymaloval, už vám zase puchří a jde to zase dolů. Občas se to někde odchlípne, takže práce je to stále dokola,“ popsala život v domě, který v červnu zatopila voda Hana Hryščenková z Mlékojed.

Čtěte také

Stejně jako Mlékojedy na tom byly i Křešice, vzdálené jen 10 kilemtrů proti proudu Labe. Vladimír Baloun proto i po půl roce od povodně obývá jen hodní patro svého domu:

„Vzlíná to zdmi, protože tady jsou všude písky, domy nejsou izolované, takže vlhké to je asi tak do 30 až 60 centimetrů v celém přízemí. Musíme hodně větrat a na jaře to budeme muset oškrábat, otlouct. A průběžně to stříkáme, plíseň prostě mizí.“

Popraskané zdi u domu v Křešicích má i pan Míra. Čas adventu je pro něj stejně jako uplynulých šest měsíců časem stavebních prací:

„Tady nám to prasklo, tady si to sedlo. Z druhé strany byli úplně podemleté základy. Tak jsme to museli vybourat a udělat úplně nové, kousek po kousku.“

Čtěte také

Vánoce si většina lidí s povodní poničenými domy nechce nechat zkazit. Jedno ale obyvatelům všech těchto míst povodeň nenávratně vzala.

„Iluze, že povodně se už v takovém rozsahu opakovat nebudou, což jsme si mysleli v roce 2002,“ konstatoval asi za všechny starosta Křešic za ČSSD Václav Kovařík.