Nový občanský zákoník: Duševně nemocného už soud nemůže zcela zbavit práv

Na začátku jeden fiktivní modelový případ:

Stačil jeden psychiatrický posudek a Petr Novotný přišel ve svých padesáti letech o svéprávnost. Soud mu přidělil opatrovnici, která dohlížela na jeho život. Spravovala mu finance a rozhodovala o tom, co si smí nebo nesmí koupit. Jednoho dne ho odvezla do ústavu pro nemohoucí pacienty. Pan Novotný byl však zdravý a žádnou takovou péči nepotřeboval. Přesto se musel podvolit rozhodnutí opatrovnického soudu a opatrovnice. V ústavu už proto zůstal.

Podobné případy se v České republice stávají. Nový občanský zákoník by měl tuto praxi změnit a posílit práva duševně nemocných osob. Nebude už možné člověka zcela zbavit způsobilosti k právním úkonům.

„Je možné jenom omezení ve svéprávnosti, nikoli už zbavení, takže nikdy není možné člověka zbavit možnosti vyřizovat si sám každodenní záležitosti běžného života,“ vysvětluje jeden z tvůrců občanského zákoníku Karel Eliáš, právník z Ústavu státu a práva Akademie věd.

Podle profesora Eliáše není dnes cesta ke zbavení svéprávnosti složitá. V České republice žije bez svých práv téměř třicet tisíc lidí. Jak podotýká spoluautor zákoníku a bývalý náměstek ministra spravedlnosti František Korbel, není to ideální stav.

„Bohužel to vyplývá z určité pohodlnosti opatrovníků i soudů, pro něž je jednodušší člověka zbavit způsobilosti k právním úkonům v plném rozsahu,“ říká Korbel.

Čtěte také

Pokud přeci jen soud z nějakého důvodu rozhodne o omezení svéprávnosti, nebude to podle nového zákoníku už na dobu neurčitou.

„Nejdéle na dobu tří let, a poté bude muset soud vždy přezkoumat zdravotní stav tohoto člověka a vydat nové rozhodnutí,“ dodává Korbel.

Opatrovníkem by se měl stát nejlépe někdo z příbuzných. Pokud to není možné, tak tuto funkci přebírá veřejný opatrovník, tedy obec. Soud by měl respektovat výběr samotného postiženého člověka.

Tři roky na přezkoumání

Odborníci se shodují, že občanský zákoník více chrání svobodu člověka. Myslí si to i ředitel Centra podpory transformace Milan Šveřepa.

„Opatrovnictví by se také mělo změnit z toho čistě administrativního výkonu podpisování smluv a rozhodování o tom, za co budou vynaloženy prostředky na podpůrný nástroj, který bude skutečně pomáhat člověku,“ poznamenává Šveřepa.

Od prvního ledna musejí soudy znovu přezkoumat případy lidí, kteří jsou omezeni na svých právech. Podle prezidenta Soudcovské unie Tomáše Lichovníka na to mají tři roky.

„Což si vyžádá poměrně značné dokazování, prakticky vždy budeme potřebovat znalecký posudek,“ říká Lichovník.

V Česku stále roste počet lidí bez svéprávnosti. Tuto praxi kritizují neziskové organizace i Evropský soud pro lidská práva.