Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 29

Badatelé z amerického Carnegieho ústavu zjišťovali, co způsobilo hromadné vymírání velké australské fauny před 45 tisíci lety. Analyzovali ptačí skořápky a také zuby vačnatců, vymřelých i dodnes žijících. Ukázalo se, že těla současných zvířat obsahují jiné izotopy uhlíku. Podle vědců je to změnou ve složení stravy, kterou dávají do spojitosti s příchodem lidí a vypalováním trávy i listnatých porostů. Zvířata, která se nedokázala přeorientovat na zbylou a podstatně tužší potravu, vyhynula. Další podrobnosti.

Genetici potvrdili, že tichomořské ostrovy byly osídleny od západu, z Asie; dokonce se jim podařilo určit, že kolonisté připluli z ostrova Tchaj-wanu. U domorodých Polynésanů a Melanésanů se totiž vyskytují hned tři specifické mutace mitochondriální DNA, zjištěné i u domorodých Tchajwanců. U Asiatů z pevniny se tyto mutace nevyskytují. Podle vědců to znamená, že dřív než se vydali na cestu, byli domorodí Tchajwanci od pevninských Číňanů 10-20 tisíc let geneticky zcela izolováni. Přečtěte si. - Další podrobnosti.

Vědci chtějí získat genetický kód neandertálců. V rámci společného projektu, na kterém se podílí známý Institut Maxe Plancka, se chystají odebírat vzorky z jejich kostí a rekonstruovat jejich DNA. Ambiciózní projekt se podle vědců teprve rozbíhá a i když se o tom oficiálně nehovoří, dá se předpokládat, že by mohl vyvrcholit za rok, kdy si vědecká veřejnost připomene 150. výročí nálezu kostí pračlověka v údolí německé říčky Neander u Düsseldorfu, která dala neandertálcům jejich jméno. Přečtěte si.

V roce 2003 byly v lomu u mexické sopky Cerro Toluquilla objeveny zkamenělé otisky lidských chodidel. Dva roky trvala jejich analýza, která přinesla nečekané zjištění. Tajemný neznámý se po písečném břehu sopečného jezera procházel před 40 tisíci lety, tedy o více než 26 tisíc let dřív, než měli podle dosud platných teorií přijít na americký kontinent první lidé ze severu Asie. Teď to vypadá, že lidé přišli do Ameriky časněji a není dokonce vyloučeno, že tam dopluli po moři. Přečtěte si. - Další podrobnosti.

Na Aljašce našli ještě starší zkamenělou stopu - 70 milionů let starý otisk levé nohy teropodního dinosaura. Nálezcem je nejmenovaný student a místem nálezu národní park Denali. Stopa pravěkého dravce je vůbec prvním dokladem o dávné přítomnosti dinosaurů ve vnitrozemí Aljašky; všechny dosavadní nálezy pocházejí z oblasti řeky Colville v blízkosti jejího arktického pobřeží. Do míst čerstvého nálezu se teď chystá vyrazit vědecká expedice. Přečtěte si. - Další podrobnosti.

Bulharský archeolog Nikolaj Ovčarov tvrdí, že největší kultovní centrum pozdní doby bronzové na sever od Kréty leželo poblíž obce Tatul, jihovýchodně od bulharského hlavního města Sofie. Dávní Thrákové tam patrně uctívali božského básníka a pěvce Orfea, nacházel se tam zřejmě i jeho symbolický hrob. Poblíž něj se nedávno našla bronzová soška, představující nahého boha se sportovní postavou, držícího lyru. Podle Ovčarova není pochyb o tom, že zpodobňuje právě Orfea.

Náraz projektilu ze sondy Deep Impact vymrštil z jádra komety Tempel 1 velký oblak pevných částic. Vzniklé prachové mračno bylo naprosto neprůhledné a dokonce vydávalo světlo. Podle vědců to může znamenat, že povrch komety je pokrytý vrstvou mimořádně jemného prachu, který se svou konzistencí podobá spíše pudru než písku. Jeho částečky se od komety rychle vzdalují; dva dny po nárazu už měl prachový oblak vyvržených částic zhruba 800 kilometrů v průměru.

Podobný projekt, podle astronoma Čao Chaj-pina, připravuje také Čína. Letos v září by měli vzlétnout do kosmu dva Číňané, pak je v plánu měsíční sonda a poté se prý v Číně začne pracovat na sondě, která by se měla plánovaně srazit s kosmickým tělesem. Zatímco mise Deep Impact měla především přinést informace o počátcích naší sluneční soustavy, čínské poznatky by měly posloužit k lepšímu poznání charakteru těles, která by v budoucnu mohla ohrozit naši planetu.

Ze sondy Cassini, která je umělou oběžnicí planety Saturn, přišly další zajímavé údaje. Z dat, zaslaných na Zemi, například vyplývá, že Saturnovy prstence mají vlastní atmosféru, která nesouvisí s atmosférou samotné planety. Tuto atmosféru tvoří především molekuly kyslíku. Z nových dat také vyplývá, že ve srovnání s měřeními ze 70. a 80. let minulého století se zpomaluje Saturnova rotace. Otočka kolem osy mu v současnosti trvá o sedm minut déle. Příčiny jsou nejasné.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 29/2005, 16. - 20. července.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.