Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 28

Paleontologové Richard Fox a Craig Scott objevili v Kanadě nevelkou fosilii 60 milionů let starého savce, který zřejmě lovil svou kořist typicky hadí strategií. Jeho špičáky byly vybavené kanálky, jimiž vstřikoval do své oběti jed z jedových žláz. Bisonalveus browni je zatím nejstarším známým savčím druhem, který používal jed. I dnes žijí podobně vybavení savci. Nejznámější je australský ptakopysk, vyzbrojený na zadní noze jedovatou ostruhu; karibský solenodont má zase jedovaté sliny.

K nejjedovatějším živočichům současnosti patří čtyřhranka smrtelná, blízká příbuzná medúz; žahavec s chapadly dlouhými až několik metrů. Po kontaktu s tímto chapadlem je člověk do čtyř minut mrtev. Australští vědci hledali účinnou obranu před čtyřhrankami a zjistili, že je odpuzuje červená barva - jakmile se ve vodě objeví červený předmět, plují tito žahavci co nejrychleji pryč. Na ochranu před čtyřhrankami by tak měly stačit třeba jen červené plavky. Černá je naopak přitahuje.

Delfíni v australské Žraločí zátoce používají nástroje. Vědci zjistili, že zejména samice trhají mořské houby a navlékají si je na citlivý rypec. Takto účelně chráněné šmejdí po dně a pátrají po kořisti. Při výběru hub delfíni projevují velkou vynalézavost a neomylně si vybírají jen kónické exempláře, které jim na čenichu dobře drží. Bylo dokonce zjištěno, že toto chování je kulturně přenosné - mladí delfíni se používání "houbových návleků" učí od svých matek a v dospělosti je předávají dál.

Obyvatelé Kalifornie, kde každoročně dochází k rozsáhlým požárům, vsadili na zajímavou prevenci. Majitelé pozemků i podniky najímají kozí stáda, která mají za úkol spást křoví a bujné travní porosty, za sucha extrémně hořlavé. Kozy zaměstnává dokonce i jaderná elektrárna Diablo Canyon - spásají porost v kopcích pod rozvody vysokého napětí, čímž přispívají k národní bezpečnosti. Ostraha elektrárny má díky kozám za málo peněz dobrý přehled i o dalekém okolí.

Nedaleko argentinského města Posadas byl objeven nový druh myši, pro laika od těch ostatních prakticky neodlišitelný; jako každá správná myš má i tento hlodavec dlouhý ocas, vousky a malá ouška. Vědci se však radují. Nový myší druh jim mimo jiné může pomoci získat nové údaje o infekčních nemocích, které myši přenášejí, jako je například leptospiróza. Mimochodem - v Argentině žije celkem 105 druhů myší, přičemž o některých se ví opravdu jen velice málo.

Přírodovědci ze Srí Lanky se v uplynulých deseti letech soustředili na průzkum tamních deštných pralesů, kde objevili 35 nových druhů žab. Zároveň ale zjistili, že 19 dříve popsaných druhů už vyhynulo a dalších 11 má na kahánku. Žabám by paradoxně mohl pomoci zákaz srílanské vlády obnovovat domy v pásu pobřeží, poničeném loni v prosinci vlnou tsunami. V této "nárazníkové zóně" vznikne pravděpodobně hned několik chráněných oblastí pro ohrožené živočichy.

Italský archeolog Giorgio Filippi tvrdí, že pod jedním z římských kostelů Svatého Pavla našel hrob Kristova učedníka, apoštola Pavla. O něm se traduje, že zemřel v Římě někdy mezi lety 64 až 67 mučednickou smrtí a že nad jeho hrobem byl později vybudován kostel. Filippi objevil v základech kostela Svatého Pavla před zdí sarkofág, který by podle něj mohl patřit právě apoštolu Pavlovi. Teď má v plánu zavést do sarkofágu malým otvorem miniaturní kameru a pořídit záběry jeho vnitřku.

Cesta člověka na Mars se asi neuskuteční před rokem 2030, vědci však už teď konají přípravné práce. Přemýšlejí například, čím se budou kosmonauti na své cestě živit. Je prakticky nemožné, aby si všechen proviant vezli s sebou, a tak bylo vytipováno osm produktů, které se dají pěstovat v kosmické lodi nebo ve sklenících na Marsu - rýže, cibule, rajčata, sója, brambory, špenát, obilí, hlávkový salát a na bílkoviny bohatá mořská řasa spirulina. Jak by vám chutnala taková dieta?

Srážku projektilu ze sondy Deep Impact s kometou Tempel 1 sledovaly svými přístroji mnohé satelity. Mezi nimi i jedna americká sonda, kterou vědci už před jedenácti měsíci uložili ke spánku a teď ji úspěšně oživili. Zatímco odborníci jásali, ruská astroložka Marina Baiová vyzvala k soudním opatřením, která by měla americké NASA zabránit v "nevratném narušování přirozené rovnováhy ve vesmíru". Ve skutečnosti kometě drobný náraz neublížil a z její dráhy jí nevyšinul ani o milimetr.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 28/2005, 9. - 13. července.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.