Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 2

Novou americkou zbraní v boji proti terorismu by se mohly stát cvičené vosy. S jejich pomocí bude podle vědců možné snadno zjistit přítomnost skrytých výbušnin, jedovatých látek nebo drog. Výcvik je přitom levný a jednoduchý - vosám se při něm spojí určité pachové vjemy s přítomností cukerného roztoku. Vosy jsou pak těmito pachy přitahovány, reagují na ně a tím upozorňují na přítomnost nebezpečných látek. Speciální "vosí detektor" už je prý připraven k ověřovacím testům. Zpráva ČTK

Vztahy mezi africkými slony a farmáři jsou stále napjatější. Ukazuje se, že stávající chráněné oblasti jsou pro život slonů nedostačující. Při hledání potravy je často opouštějí a pustoší obdělávaná pole. Potvrdily to výsledky výzkumu, při němž byly po dva roky sledovány stravovací návyky sedmi slonů - pomocí vysílaček a rozboru chlupů ze sloních oháněk. Šest slonů se živilo převážně polní vegetací. Pouze jeden dával přednost travinám, keřům a listí stromů na území rezervace.

V jednom z mořských akvárií u Tokia uhynul první delfín, počatý v Japonsku umělým oplodněním. Byl mu teprve rok. Jak ukázala pitva, příčinou smrti mladého delfína byl volvulus, tedy otočení střeva kolem vlastní osy. Odborníci se teď snaží zjistit, zda mohla mít příčina smrti něco společného se způsobem početí delfína. Umělé oplodnění má pomoci omezit pokrevní množení těchto mořských savců v zajetí a zároveň by se mělo stát spásou pro ohrožené druhy delfínů.

Na dně jihočínského jezera Fu-Sien se patrně nacházejí trosky potopeného starověkého města. Na rozloze dva a půl čtverečního kilometru se pod vodní hladinou skrývá architektonický komplex s osmi velkými stavbami. Tři z nich jsou poschoďové a podobají se mayským pyramidám. Podle čínských odborníků pochází patrně z počátku letopočtu, z doby vlády dynastií Čchin a Chan. Průzkum města bude asi dost komplikovaný. Jezero Fu-Sien je totiž v Číně druhé nejhlubší.

Při výzkumech v německém poutním místě Bad Wilsnack se před časem našly kožené boty z první půle 16. století. Badatelé byli zvědaví, jak dlouho mohla poutníkům podobná obuv vydržet a jak se v ní putovalo, a tak se rozhodli pro praktický pokus. Obuvnický expert Petr Hlaváček ze Zlína pro ně připraví několik párů replik nalezených bot, v nichž skupina dobrovolníků projde asi sto kilometrů dlouhou poutní cestou z Berlína do Wilsnacku. Experiment bude natáčet německá televize.

Mince ze známého trávčického pokladu, které měly podle informací ve sdělovacích prostředcích zmizet ze sejfu litoměřického muzea, jsou na světě. Nikdo je neukradl ani nevyměnil za bezcenné kusy. Podle pracovníků muzea mince jednoduše vypadly z protržených sáčků a muzejníci je při inventuře nacházejí zapadlé v trezoru. Zazděný hrnec stříbrňáků ze 17. a 18. století objevili roku 1978 v Trávčicích na Litoměřicku brigádníci při bourání starých chlévů u návsi. Minulá zpráva

Americká vláda zveřejnila návrh pravidel, která by měla regulovat vesmírnou turistiku. Podle těchto pravidel bude muset firma, provozující lety do vesmíru, každého účastníka informovat o riziku, spojeném s jeho výletem. Turista bude muset podepsat prohlášení, že si je tohoto rizika vědom. Lékařské prohlídky pasažérů budou pouze doporučené. Cestující však čeká výcvik jak se chovat v případě mimořádných událostí. Budou se také muset naučit, jak se bezpečně dostat z lodi.

Jeden z plánů na budoucí výzkum Marsu počítá s vysláním roje malých kulovitých robotů o velikosti tenisáku. Po povrchu planety by skákaly díky umělému svalu, který by je každou hodinu odmrštil asi o metr dál z předchozí pozice. K jejich vybavení by kromě palivové buňky patřily minikamery a další specializované přístroje, podle prostředí, v jakém by se pohybovaly. Členové roje by komunikovali a postupovali společně. Poškození jednoho by však činnost ostatních nijak nenarušilo.

Naše sluneční soustava vznikla postupným srážením a shlukováním částic prachoplynového disku, rotujícího kolem Slunce. Náročná počítačová simulace, provedená odborníky z univerzit v Bonnu a Vídni, však prokázala, že proces vzniku sluneční soustavy by zřejmě trval podstatně déle, než skutečně trval, pokud by se na něm nepodílely i jiné hvězdy. Jejich gravitace mohla promíchat částice i jiným způsobem než naše Slunce a znatelně tak mohla urychlit vznik zárodků planet.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 2/2006, 7. - 13. ledna.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.