80 let rozhlasového vysílání v Ústí nad Labem
Počátky ústeckého rozhlasového vysílání a Písničky na přání
Už 80 let vám rozhlasové vysílání z Ústí nad Labem přináší lokální informace, tipy na výlety, ale i hudbu a zábavu. Napadlo vás někdy, jak asi vypadalo vysílání úplně na začátku – v roce 1945 a následujících letech?
„Bylo tam speciální vysílání pro ženy nebo pro děti, lidé mohli slyšet i divadelní hry nebo čtení pohádek – to všechno se tam objevuje,“ přibližuje historik Václav Houfek.
Do nového studia ve Wolfrumově vile se vešly dokonce i celé orchestry, a tak rozhlas mohl lidem vysílat také živé koncerty nebo rozhlasové hry.
Z Ústí nad Labem se vysílalo se celkem devět hodin denně – už tehdy se přitom přebíraly některé pořady Československého rozhlasu Praha.
Spolupráce rozhlasu a muzea
Do ústeckého vysílání významnou měrou přispívaly i některé známé ústecké osobnosti.
„Objevují se tam vzdělávací pořady, na kterých se v letech 1946 až 1947 podílel i tehdejší ředitel ústeckého muzea, doktor Alfréd Piffl, který připravil přes 60 přednášek propagujících lokální historii a přírodu. Jeho manželka pak vedla jeden z programů pro ženy,“ přibližuje Houfek.
Ve vysílání Československého rozhlasu Ústí nad Labem jste už tehdy mohli dodnes oblíbené Písničky na přání. „Ty písničky na přání tenkrát tvořily významnou součást rozpočtu. Abyste si mohli nechat písničku zahrát, museli jste zaplatit 10 až 20 korun,“ vysvětluje Václav Houfek.
V současnosti vám zahrajeme rádi zdarma, tenkrát ale výnosy z pořadu velmi významně vylepšovaly rozhlasový rozpočet.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
