80 let rozhlasového vysílání v Ústí nad Labem
Květen 1945 a první české rozhlasové vysílání z Ústí nad Labem
Během druhé světové války byla v protileteckém krytu v ústecké Mariánské skále aktivní nenápadná německá vojenská vysílačka. Po zničení městského rozhlasu při bombardování převzala klíčovou informační roli.
Obyvatelé Ústí nad Labem díky této vysílačce denně získávali zprávy o leteckých poplaších a dalších opatřeních nutných k přežití.
A právě do těchto dnů se datují začátky ústeckého rozhlasového vysílání, jak vzpomínají pamětníci.
„S rozhlasem to tenkrát vypadalo dramaticky – jsme totiž v roce, kdy končí druhá světová válka. V Ústí nad Labem před ní žádný rozhlasový vysílač nebyl, přijímalo se tu buď vysílání ze středních Čech, nebo z Drážďan. První vysílač, který ve městě začal na konci války fungovat, byl součástí protiletecké obrany,“ potvrzuje historik Václav Houfek.
Ústí nad Labem se v letech 1944 a 1945 stalo terčem několika leteckých náletů. Ve městě byl tehdy funkční varovný systém před možnými nálety – jeho součástí byl i místní rozhlasový vysílač.
„Vysílací místnost byla umístěna v krytu, který vznikl v tunelech v Mariánské skále. Ten pak o. května převzala skupina lidí, kteří patřili k revolučnímu národnímu výboru,“ vysvětluje Houfek.
Místní rozhlas Ústí nad Labem
Zástupci revolučního národního výboru se tak odpoledne 8. května 1945 vůbec poprvé ozvali z bunkru v Mariánské skále – jako Místní rozhlas Ústí nad Labem. Dokázali vysílat zhruba do 30kilometrové vzdálenosti.
Technickou obsluhu jim přitom ještě dělali němečtí technici, ti ale velmi brzo utekli.
„První zprávy vycházely ze stejných potřeb, jako byly ty válečné – šlo o aktuální informace o bezpečnostní situaci, o průchodu jednotek. Nebo šlo o nařízení – bezpečnostní, správní, o zákazu vycházení, o přídělovém systému a tak dále,“ shrnuje historik.
Vysílání v té době probíhalo v několika jazycích. Kromě češtiny a němčiny se tak z místního ústeckého rozhlasu ozývala i ruština nebo francouzština.
„Těmito jazyky hovořily dvě největší skupiny válečných zajatců, kteří tu byli nasazeni – šlo o tisíce lidí ze Sovětského svazu a tisíce lidí z Francie. I ti potřebovali mít v tom květnu a červnu roku 1945 nějaké oficiální informace,“ dodává Václav Houfek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
