Nepřehlédnutelný. Výsadkář Ivo Zelinka svérázně vzpomíná na Kubiše s Gabčíkem
Brzy uplyne 80 let od operace Anthropoid. Hrdinský skutek svých předchůdců velmi viditelně připomíná zástupce velitele 43. výsadkového pluku Chrudim. Jezdí na podobném kole jako oni.
„Asi před pěti lety jsem se přestěhoval z Chrudimi do Pardubic. Po roce mi ukradli kolo na hlavním nádraží. Tuhle lapálii jsem využil jako příležitost. Koupil jsem si historické kolo a chtěl jsem podobné tomu z atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha,“ popisuje Zelinka.
Nejtěžší bylo dát ho dokupy
Kolo jako Jan Kubiš voják nechtěl, protože bylo dámské. „Zbylo tedy kolo Josefa Gabčíka, ale to je nafocené z docela špatného úhlu. Ani Vojenský historický ústav nedokázal určit, který typ to přesně je. Aspoň mi to zúžili na nějaké možnosti. Kola té doby si jsou kromě závodních speciálů dost podobná.“
Sehnat kolo není podle Zelinky až tak složité, spíš jde o to sehnat ho kompletní. „Po několika týdnech hledání na internetu se mi podařilo najít inzerát s kompletním kolem, i když v zuboženém stavu. Zajel jsem do Kroměříže a koupil jsem to od jednoho důchodce, který kolo nechal 40 let na půdě a baráček boural. Pořídil jsem ho za pakatel. Pak jsem ho za pětinásobek té částky nechal rekonstruovat v Brně v jedné specializované dílně.“
Staré kolo a maskáče
Největší pozornost budí Ivo Zelinka hlavně na křižovatkách, když čeká na zelenou. „Lidé v autech stahují okýnka a mávají na mě. Je to takový dobrý způsob vyčištění hlavy při cestě do práce a zároveň je potěšení na něčem takovém jezdit.“
Jeho kolo má dva převody, brzdění dozadu nohou, ruční brzda je jenom na přibržďování. „Víc se od toho čekat nedá. Ale když to zvládal Josef Gabčík, proč by to nemohl zvládat Ivo Zelinka,“ usmívá se.
Vzbuzení hrdosti
Výsadkář taky osobně přispěl na obnovu rodného domu Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích na Třebíčsku a místo mnohokrát navštívil. „Připadalo mi jako výsadkáři hloupé, abych se na té rekonstrukci nepodílel. Je tam i část jeho pozůstalosti. Rozhodně doporučuju navštívit.“
Nováčky výsadkového pluku vodí do krypty legendárního chrámu Cyrila a Metoděje i na jeho kůr. „Stopy po boji tam jsou dodnes viditelné. Polámané dlaždice od ručních granátů, průstřely dřevěného zábradlí, kde padnul Opálka. Dýchne na vás ta atmosféra. Nováčci právě tam pochopí, co znamená být výsadkářem. Oni jsou ve věku, kdy jejich předchůdci svůj úkol splnili.“
Související
-
Červeným baretům velí Ivo Zelinka. Mezi chrudimskými výsadkáři si plní sen
Do funkce prorostl. Nejdřív chtěl velet výsadkové rotě. Že si ho mnozí pamatují jako zelenáče, bere jako výhodu. Podporučík Zelinka prý nebyl jiný než podplukovník Zelinka.
-
Poprvé společně. Na chrudimském letišti začaly seskoky výsadkářů a aktivních záloh
V Chrudimi začaly seskoky výsadkářů, které jsou jiné, než běžné cvičení. Poprvé se ho účastní jednotka složená z řadových vojáků a dvacítky členů aktivních záloh.
-
Válka se do hlavy otiskne. Boj pokračuje i po návratu domů, tvrdí vojenský kaplan
Byli zvyklí na raketové útoky i na hrozbu zranění nebo dokonce smrti. Často složité konflikty si vybírají daň i po návratu do vlasti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
