Nejmenší les u nás najdete nedaleko Přebuzi v Krušných horách. Tvoří ho desítky bříz trpasličích

20. listopad 2022

V západní části Krušných hor, nedaleko hranic s Německem, leží nejmenší město v České republice – Přebuz. Kdysi rušné hornické městečko s nádhernou okolní přírodou je dnes místem, kam lidé jezdí především za klidem a odpočinkem. Asi dva kilometry od Přebuzi se v nadmořské výšce okolo 900 metrů rozkládá zajímavá přírodní památka. Přebuzské vřesoviště.

Přebuzské vřesoviště je součástí Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště s celkovou rozlohou 751 hektarů, kterou tvoří hned několik zajímavých horských rašelinišť neboli vrchovišť.

Přebuzské vřesoviště zabírá z této plochy asi jen 90 hektarů a jeho vzhled je dodnes poznamenán masivní těžbou. Z původního vrchovištního rašeliniště byly odtěženy až tři čtvrtiny veškeré rašeliny.

Zbylá rašelina tvoří na některých místech i několik metrů vysoké pilíře. Dnes je chráněnou oblastí, v jejímž unikátním biotopu s bohatými vřesovišti najdete mnoho vzácných druhů rostlin i živočichů. A to včetně nejmenšího stromu, který se na našem území vyskytuje.

Přebuzské vřesoviště je oblast velká 90 hektarů

Bříza trpasličí latinsky betula nana je unikátní rostlina, která u nás zdomácněla v době ledové nebo krátce poledové. Dnešní klima ve střední Evropě jí nepřeje, proto je Přebuzské vřesoviště jedním z posledních míst, kde je na ni možné narazit. Na poměrně malé ploše rostou tyto asi metr vysoké stromy ve shlucích. Tvoří tak vlastně listnatý les, který je co do výšky nejmenším v České republice.

Přebuzské vřesoviště se rozkládá při silnici asi dva kilometry od obce Přebuz. Je přístupné po celý rok a v každém ročním období vám nabídne zcela jiný obraz horské vřesovištní krajiny.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.