Na Mostecku funguje největší bio čistička ve střední Evropě. Čístí vodu ze zatopených hlubinných dolů

3. červenec 2020 12:16

Unikátní bio čistička vody vznikla u Marinánských Radčic na Mostecku. Postavil ji státní podnik Palivový kombinát Ústí nad Labem.

Na 2,5 hektarech čistí zařízení vodu ze zatopeného hlubinného dolu Kohinoor a vypouští ji dál do místních potoků a do jezera Most. Rozlohou nejvějtší zařízení v Česku nemá podle svých stavitelů konkurenci ani ve střední Evropě.

Podobně velké čističky jsou ale v provozu například v Severní Americe.

„Čistička čistí důlní vody, které se čerpají v předpolí lomu Bílina. Jde o biologický technologický systém, není tam žádná chemie. Na začátku tam jde voda znečištěná o amoniové ionty a zvýšený obsah železa, na konci bude vytékat, předpokládám, úplně čistá voda,“ popsal na úvod Miroslav Seidl, vedoucí středisko Kohinoor Palivového kombinátu Ústí nad Labem.

Bio čistička vznikla jen pár stovek metrů od povrchového lomu Bílina a obce Mariánské Radčice. Vyčištěná voda poputuje do místnách potoků a rybníků.

Jak systém sedmi po sobě jdoucích nádrží funguje, vysvětluje Jakub Lašek vedoucí odbvoru zahlazování hornické činnosti: „Prvotní objekt je aerační kaskáda, přes kterou jde prvotní provzdušnění vody. Pak už následují dvě linie nádrží, které jsou na sebe sériově napojené. V prvních nádržích se čistí především železo, v těch dalších se železo dočišťuje na požadované parametry a v posledních, které jsou provzdušňované, se dočišťuje amoniakální dusík.“

Unikátní bio čistička vody vznikla u Marinánských Radčic na Mostecku

V poslední, sedmé nádrži se vody promísí a putují do místního potoka a do jezera Most, které Palivový kombinát napustil v místě bývalého dolu Ležáky. V jednotlivých polích bio čističky jsou tisíce rostlin.

„Jsou to mokřadní rostliny, bylo jich tu vysázeno zhruba 120 tisíc. Převážně se jedná o chrastici a rákos,“ vysvětlil Jakub Lašek.

Palivový kombinát stavěl čističku 1,5 roku. 80 milionů korun na její výstavbu putovalo z tzv. 15 eko miliard určených na zahlazení následků těžby uhlí.

autor: Jan Beneš
Spustit audio

Související