Na kdysi největší seřaďovací nádraží na severu Čech přijel první vlak před 150 lety

Seřazovaly na něm vlaky se zbožím i uhlím, které se vydávaly směrem na Plzeň, Prahu a Ústí nad Labem. V dobách své největší slávy nádražím projela denně více než stovka hlavně nákladních vlaků.  

No a tento týden si fanoušci železnice připomněli, že uplynulo už 150 let, kdy do Obrnic přijel první  vlak. „Osobní vlak přijel 16. září,“ říká železničář Ivan Votava. Nejprve nákladní, pak osobní vlak. Votava v Obrnících pracoval deset let jako výpravčí.

Největší slávu zažívalo obrnické nádraží od vzniku republiky do druhé světové války. V padesátých letech stát slíbil rozsáhlou modernizaci zabezpečovacího zařízení, podle pamětníků se ale v celém rozsahu nikdy nedovedla do konce a některá zařízení, původně provizorní, sloužila několik desítek let.

Na počátku 80. let tudy slavnostně projela první elektrická lokomotiva. Pak ale přišel začátek devadesátých let a s ním i soumrak nádraží. Desítky odstavených vagónů na vzdálenějších kolejích i koleje samotné se stávaly cílem zlodějů, kteří pak součásti vagónů prodávali do šrotu. Co všechno se kradlo, popisuje Ivan Votava:  

„Kolejnice, pražce, nárazníky, co šlo, tak to zmizelo. Taky když se podíváte, tak v těchto letech sběrny vznikaly vždycky blízko nádraží - Žatec, Postoloprty…“  

Práce výpravčího v Obrnicích byla velmi náročná, vzpomíná dál Votava: „Nebylo žádné zabezpečovací zařízení. Jezdilo tady běžně sto dvacet vlaků denně, sto deset v noci. Veškerá nákladní doprava se honila tudy.“

Jiří Procházka žije od malička v Obrnicích, jako malý kluk docházel na nádraží za dědečkem, který tam pracoval: „Já tam rád chodil, mně se to líbilo. A trochu mě překvapilo, že už je to sto padesát let, co přijel první vlak.“ Úpadek nádraží vnímá se smutkem. „ Bolí to u srdce,“ říká.

Na místě někdejšího největšího severočeského seřaďovacího nádraží je dnes překladiště nákladních kontejnerů. Parní lokomotivy vystřídaly kamiony.