Moravští Charváti se na našem území snaží navázat na obnovení tradic svých vyhnaných předků
Na jižní Moravě existuje kus Chorvatska. Už v 16. století tam přišla skupina etnických Chorvatů, kteří utíkali ze své vlasti před nájezdy osmanských Turků do severnějších oblastí habsburské monarchie.
Usadili se na pozvání tehdejších vlastníků panství nejdřív ve Frélichově (dnes Jevišovce), Novém Přerově a Dobrém Poli na Mikulovsku, poté i v Charvátské Nové Vsi, Poštorné a Hlohovci na Břeclavsku.
Chorvatům začali místní říkat Charváti, naučili se od nich nová řemesla a převzali některé prvky jejich lidové kultury a tradic.
Poklidné soužití moravských Chorvatů se starousedlíky skončilo po 2. světové válce spolu s vyhnáním původního německého obyvatelstva. Chorvaté byli přiřazeni k Němcům a násilně je vystěhovali do podhůří Jeseníků, na Opavsko, Olomoucko a Prostějovsko.
Po pádu totality se potomci některých vrátili zpátky na jižní Moravu a dnes se snaží o obnovení tradic svých předků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
