Miroslav Štěpán – přesvědčený komunista, jeden z představitelů totalitní moci, rodák z Loun
Označoval se za vězně sametové revoluce. Disidenti mu jako tajemníkovi Městského výboru KSČ v Praze připisovali odpovědnost za násilné potlačování protirežimních demonstrací a pro veřejnost byl v listopadových událostech roku 1989 asi největším symbolem odcházející moci. Řeč je o rodákovi z Loun, Miroslavu Štěpánovi.
Málokdo ví, že byl za mlada nadšeným sportovcem štíhlé postavy. Skákal do výšky a také padákem. Chtěl studovat leteckou akademii, ale nakonec se stal zemědělským inženýrem.
Osud ho v 70. letech zavál do pokrokových studentských hnutí., a to i těch mezinárodních – mluvil totiž anglicky, rusky a španělsky.
Jako mladý stranický kádr, inspirovaný Gorbačovovou perestrojkou, byl rok a půl před sametovou revolucí kooptován za člena Ústředního výboru KSČ. Působil rovněž jako náčelník pražských lidových milicí.
Štěpán se nakonec jako reformní komunista nechoval. Říkal, že jakékoliv změny musí být prováděny pod bedlivým dohledem strany. Když ho k jeho velkému překvapení vypískali 23. listopadu 1989 dělníci v ČKD, které považoval za oporu režimu, věděl, že jsou jeho dny sečteny.
Brzy se ocitl ve vazbě. Byl obžalován kvůli své roli při potlačení demonstrace 17. listopadu na Národní třídě, včetně příkazu vyvážet účastníky Palachova týdne z ledna 1989 za hranice Prahy. Důkazy se ale nenašly.
Soudy ho nakonec potrestaly za zneužití pravomoci veřejného činitele v souvislosti s pokynem k zásahu proti demonstrantům 28. října 1988. Původní čtyřletý trest mu byl snížen na dva a půl roku, ale ani ty si Štěpán celé neodseděl. V říjnu 1991 byl totiž podmínečně propuštěn.
Dva roky nato se Štěpán neúspěšně pokusil o restart politické kariéry. Založil ultralevicovou Lidovou unii národní a sociální záchrany. Později se stal generálním tajemníkem Strany československých komunistů.
Zemřel v roce 2014 v 68 letech na rakovinu ve vinohradské nemocnici.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.