Mirka Slavíková - odbornice na zdravou výživu

Český rozhlas Sever Vám přeje příjemný poslech!

Níže naleznete také přepis celého rozhovoru...

Eva Bucharová, moderátorka: Hezký den z Českého rozhlasu Sever už vám v tuhle chvíli přejeme my dvě. Já jsem Eva Bucharová a můj host Mirka Slavíková, dobrý den.

 

Mirka Slavíková, odbornice na zdravou výživu: Dobrý den.

 

Eva Bucharová, moderátorka: Mirka Slavíková je odbornice na zdravou výživu. My jsme si pro tentokrát domluvily téma školní stravování a připravily jsme se na vás, protože jsme natočily anketu právě na tohle téma. Takže si ji pustíme.

 

Redaktorka: Co vy a školní jídelny?

 

Osoba: Mám hezký vzpomínky na ně. Co mně nechutnalo, vepřový na paprice.

 

Osoba: No, na školní jídelny já nemám vůbec teda hezké vzpomínky. Do páté třídy to jsem chodit musela.

 

Osoba: Úplně nejhorší zážitek ve mně zanechal špenát.

 

Osoba: Tam mi spíš jako začala nechutnat koprovka.

 

Osoba: Na školní jídelny mám opravdu špatný vzpomínky, na ty hnusný jídla, na tu špatnou hygienu.

 

Eva Bucharová, moderátorka: Tak v anketě byly nějaké ty pochvaly, nějaké ty stížnosti tam taky zazněly. Jenom se k ní krátce vyjádříme, k těm názorům, co taková vepřová na paprice, ještě se to vaří dnes?

 

Mirka Slavíková, odbornice na zdravou výživu: To se vaří určitě. A tam jednoznačně vyjádření není, záleží na celkovém kontextu jídelníčku. Já se vždycky opakuju, ale to jídlo nám může prospět i uškodit. Takže záleží, s čím je kombinované.

 

Eva Bucharová, moderátorka: Vím, že s tou koprovkou bývaly problémy, protože mnoho lidí koprovku miluje, protože je domácí a výborná a kvalitní. No, já taky patřím do té druhé poloviny, že koprovka ve školní jídelně byla tedy nic moc. Takže dá se uvařit, doufám, i ve větším množství dobrá?

 

Mirka Slavíková, odbornice na zdravou výživu: Ano, určitě dá. My máme výhodu, že v našich školních jídelnách opravdu pracují profesionálové, kteří jednak věcí, co se jak vaří a jednak mají také přehled, co dětem chutná. Otázkou další potom je, že často děti nemají rádi to, co je pro ně relativně dobré a tam je opravdu potom otázkou profesionální volby ten jídelníček nakombinovat. Ale koprovka určitě lze uvařit dobře a je to zrovna to jídlo, které část populace opravdu může a část populace opravdu nemůže.

 

Eva Bucharová, moderátorka: Dochází ke změnám ve školním stravování, ke změnám v tom jídelníčku školních jídelen v průběhu let?

 

Mirka Slavíková, odbornice na zdravou výživu: Určitě, nepochybně. Myslím, že i většina lidí, kteří se dneska vyjadřují ke školnímu stravování, tak se vyjadřují spíše k tomu, co bylo dříve než k tomu, jak je to dneska. My vlastně jsme stát, který velmi přísně sleduje školní stravování, a to jak po stránce hygienické, tak po stránce nutriční. A pravdou také je, že jsme v podstatě světovým unikátem, protože takhle rozšířené školní stravování, vývařovny a výdejny v podstatě nikde nejsou. A když, tak se většinou podává fast food, anebo se vaří jedno jídlo týdně. Ale tak jak to je u nás, že se opravdu denně vaří, to nám zahraniční závidí.

 

Eva Bucharová, moderátorka: Tak další český unikát. My jich tady máme tento týden spoustu, už jsme tady měli houbaření, zahrádkaření a teď dokonce i školní stravování. Jak se stravují děti v zahraničí? Vy jste to už nakousla, to si nosí s sebou jídlo do školy nebo chodí domů na oběd?

 

Mirka Slavíková, odbornice na zdravou výživu: Ano, většinou si nosí sendviče nebo nějaké svoje jídlo a potom existují školní bufety nebo něco takového a tam se buď přihřívají jídla nebo se tam dají koupit hamburgery, známé chicken nuggets, hranolky a podobně.

 

Eva Bucharová, moderátorka: Tak na ty sendviče se ještě budu ptát, jestli tedy se dá připravit doma zdravý sendvič, protože my ho můžeme v českém školství využít jako svačinu ne jako oběd. No, a vy, milí posluchači, samozřejmě máte možnost se ptát paní Slavíkové na všechno, co vás zajímá ohledně zdravé výživy nebo třeba i toho školního stravování. E-mail náš je host@sever.rozhlas.cz. Nějaké dotazy už tady máme, za chvilinku se na ně podíváme. A esemesky posílejte na 9077704. Na začátku napište heslo host.

 

písnička

 

Eva Bucharová, moderátorka: Hostem Českého rozhlasu Sever je paní Mirka Slavíková, odbornice na zdravou výživu. Dnes se více soustředíme na školní stravování. Kolik dětí vůbec se stravuje ve školních jídelnách u nás?

 

Mirka Slavíková, odbornice na zdravou výživu: No, to číslo je veliké a je to téměř milion a půl denně, kteří konzumují buď oběd ve školní jídelně, anebo v mateřské škole je to potom i svačina i přesnídávka dopolední a to je pak až 60 procent toho celodenního souhrnu potravin.

 

Eva Bucharová, moderátorka: A ve školních jídelnách máte nějaké údaje o tom, kolik dětí na ten oběd chodí nebo kolik dětí spíš si přinese svačinu nebo jde domů na oběd?

 

Mirka Slavíková, odbornice na zdravou výživu: My ty údaje přesné nemáme, ale v každé škole je sleduje paní vedoucí školní jídelny.

 

Eva Bucharová, moderátorka: Možná bychom mohli upozornit rodiče i na to, že je velmi výhodné posílat dítě do školní jídelny, protože vlastně platí pouze suroviny, ze kterých se oběd vaří.

 

Mirka Slavíková, odbornice na zdravou výživu: Ano, rodiče přispívají pouze na suroviny a energetické náklady a platy těch zaměstnanců potom platí buď zřizovatel, anebo přispívá ministerstvo.

 

Eva Bucharová, moderátorka: No, a jakým způsobem vaše Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje radí ve školních jídelnách nebo spolupracuje se školními jídelnami, aby to jídlo bylo zdravé, chutné?

 

Mirka Slavíková, odbornice na zdravou výživu: Tak jednak vykonáváme pravidelný státní zdravotní dozor v těch školních jídelnách. Takže vidíme, jak se s potravinami pracuje. Samozřejmě při jakém hygienickém standardu, jaké potraviny jsou na skladu. Takže to můžeme částečně ovlivnit. Ale z našeho titulu můžeme ovlivňovat pouze hygienu a ty věci, které se týkají zdravého sestavování stravy, tak ovlivňujeme pouze takzvaným metodickým vedením, protože jinak to přísluší do kompetencí České školní inspekce. Ale jsme hrdi na to, že na všech územních pracovištích našeho kraje se pravidelně hodnotí jídelní lístky a dáváme doporučení, co upravit, jak tu pestrost zvýšit, jak například upravit pestrost mas, aby se neopakovalo. Zejména třeba vepřové maso a podobně. A tak dále, takže na to jsme hrdi, všude to probíhá.

 

Eva Bucharová, moderátorka: Tak chválíme vás a já bych se ještě vrátila k tomu zdravému sendviči, protože mě zajímá příprava takového zdravého sendviče na svačinu. Neříkám, že by to musel být oběd, ale svačinu, tu si vlastně nosí každé dítě do školy.

 

Mirka Slavíková, odbornice na zdravou výživu: Tak já bych určitě doporučovala použít nějaké celozrnné pečivo a nejlépe kvalitní celozrnné pečivo kváskové. To je vlastně to nejlepší, co se dneska dá koupit, protože kvásek působí v organismu jinak než droždí a lépe nám ten, to pečivo připraví k trávení. Takže to je první věc, volba toho pečiva.

 

Eva Bucharová, moderátorka: Já bych vás tady zastavila.

 

Mirka Slavíková, odbornice na zdravou výživu: Ano.

 

Eva Bucharová, moderátorka: Jak si o takové pečivo mám říct? Mám říct, že chci celozrnné pečivo kváskové nebo se to přímo jmenuje dalamánek nebo kornšpic nebo...

 

Mirka Slavíková, odbornice na zdravou výživu: Jmenuje se to kváskové.

 

Eva Bucharová, moderátorka: Opravdu?

 

Mirka Slavíková, odbornice na zdravou výživu: No, a vím, že třeba teplická pekárna dělá kváskový chléb a to je opravdu úplně něco jiného pro organismus než bílý rohlík tak, jak možná část populace ho ještě dneska konzumuje.

 

Eva Bucharová, moderátorka: Takže v pekárně máme chtít celozrnné pečivo kváskové?

 

Mirka Slavíková, odbornice na zdravou výživu: Ano, kváskové.

 

Eva Bucharová, moderátorka: Výborně.

 

Mirka Slavíková, odbornice na zdravou výživu: Je to vlastně ten způsob stravy, jak se připravoval dříve, jak se peklo. A rozdíl je ten, že ty kvasnice nám natráví jenom cukry, zatímco kvásek i tu bílkovinu, která je v té mouce a je to potom lépe stravitelné. Takže to je důležité.

 

Eva Bucharová, moderátorka: Teď ho obložíme.

 

Mirka Slavíková, odbornice na zdravou výživu: Teď ho obložíme a teď je další důležitá věc, a to je tuk, který použijeme, takže můžeme použít máslo, můžeme použít nějaký kvalitní margarín. Doporučuje se to střídat. Pokud bychom si používali, mazali každý den máslem, tak to také není ideální. Takže opravdu tenká vrstva a použít kvalitní tuk, prostřídávat. No, a potom určitě zeleninu a to by nám mohlo stačit. A komu to nestačí, může použít mléčný výrobek, buď nějaký tvarohový sýr nebo může použít tvrdý sýr, anebo lze také připravit úplně bez tuku a to například s luštěninovou pomazánkou.

 

Eva Bucharová, moderátorka: Tak chybí mi tam nějaká šunka nebo salám.

 

Mirka Slavíková, odbornice na zdravou výživu: No, to asi ode mě neuslyšíte doporučení takové.

 

Eva Bucharová, moderátorka: Nedáme tam, bude zdravý sendvič.

 

Mirka Slavíková, odbornice na zdravou výživu: Ale samozřejmě záleží na každém jednotlivci, co preferuje a také proč.

 

Eva Bucharová, moderátorka: Dobře. Takže jsme si připravili zdravý sendvič. Za chvilinku po další písničce už se podíváme na posluchačské dotazy, protože se všechny týkají zdravé výživy.

 

písnička

 

Eva Bucharová, moderátorka: Mirka Slavíková, odbornice na zdravou výživu je dnes hostem Českého rozhlasu Sever a zodpoví vaše dotazy, které nám posíláte a můžete samozřejmě i dál. Anna z Lounska, ta se vrací k našem povídání o bílé rýži. Slyšela, že bílá rýže je naprosto k ničemu, nejsou v ní prý žádné zdraví prospěšné látky. Takže se ptá, jestli je to pravda, že pouze zasytí. A jakou rýži používají nebo by měli používat ve školních jídelnách?

 

Mirka Slavíková, odbornice na zdravou výživu: Tak to je hezká otázka, děkuji. Částečně to opravdu je pravda, protože bílá rýže má minimum minerálních látek, minimum vlákniny, minimum vitaminů skupiny B a tak dále. Takže v podstatě nás opravdu jenom zasytí a vůbec se nedá porovnat konzumace bílé rýže s konzumací rýže celozrnné, protože tam je opravdu velký rozdíl a určitě se dá doporučit ke konzumaci ta rýže celozrnná. Anebo můžeme kombinovat celozrnnou a bílou, zkusit třeba si dát půl na půl, anebo si dát tři díly celozrnné, jeden díl bílé. Ale důležitá věc u té celozrnné rýže je opravdu ji dobře uvařit, protože jinak ty složité sacharidy, které tam jsou, tak dobře neumí naše tělo zužitkovat a my se necítíme nasyceni, protože ty cukry vlastně se nám nevstřebávají do krve. Ve školních jídelnách se používá buď rýže bílá nebo rýže parboiled, která vlastně obsahuje i ty vitamíny z té rýže celozrnné a minerální látky. A jsou školní jídelny, kde používají i rýži celozrnnou. Ale pravdou je, že děti na to dneska nejsou zvyklé a vždycky v tom společném stravování je trošku obtížné volit, co bude jíst ta většina těch dětí, protože pokud se dneska poměrně málo vaří doma, což je veliká škoda, děti nejsou zvyklé na celou řadu pokrmů, tak potom zase nemůžeme chtít po školních jídelnách, aby nám nastavovaly ty standardy tak, že budou dávat jenom celozrnnou rýži.

 

Eva Bucharová, moderátorka: Tady u té rýže paraboiled je vlastně taky důležité takové to delší vaření, viďte, tam se také vaří ta rýže poněkud déle.

 

Mirka Slavíková, odbornice na zdravou výživu: Ano, ano, ta se také vaří déle. A vždycky je označené na krabičce, to je důležité sledovat, ale setkávám se také s tím, že i u celozrnné rýže je napsáno: stačí 20 minut vařit. Tak to nestačí. Ona třeba změkne, ale není dobře vstřebatelná potom.

 

Eva Bucharová, moderátorka: Tak doufáme, že odpověď Annu z Lounska uspokojila. Máme tady další otázku od pana Miroslava z Jizerek. Dobrý den, při vaší minulé návštěvě jste mluvila o používání mořské řady při vaření. Mohla byste, prosím, užití ještě jednou upřesnit a také říci, čím je taková mořská řasa prospěšná? My jsme tady mluvily o tom, že do každé jídla trošku.

 

Mirka Slavíková, odbornice na zdravou výživu: Ano, ano. Ta mořská řada je velmi prospěšná vysokým obsahem minerálních látek, takže vlastně působí jako takový přirozený potravní doplněk. A další její nezanedbatelný účinek je i čistící schopnost. Takže existují studie, které prokazují, že ta mořská řasa dokáže odvádět škodlivé látky z těla. Zajímavé je, že se mořské řasy používaly jako přídavek do krmiva dobytka, když neprospíval. Takže to se v Anglii a v těch přímořských státech dělalo. Takže o těhle vlastnostech mořských řas se ví. A existují jich několik. Velmi výhodná je mořská řasa wakame, kde se kousíček opravdu použije do polévky. Ta velikost by neměla být větší než poštovní známka na porci. Takže opravdu stačí malé množství a dokonce i pokud by někdo neměl rád tu chuť mořské řasy, tak lze ji použít jenom do vývaru a nemusí konzumovat. I tak hodně prospěje. Při vaření luštěnin například se používá mořská řasa Kombu.

 

Eva Bucharová, moderátorka: Tak další otázka je od Petra z Krupky. Dobrý den, mám dobrý cholesterol, teď jsem trošku z toho zmatená z té esemesky, protože tady píše: mám dobrý cholesterol, špatný a zlý. Jaké potraviny doporučujete? Tak si asi vybereme to, že má příliš vysoký cholesterol z téhle esemesky a jaké potraviny by měl tedy konzumovat.

 

Mirka Slavíková, odbornice na zdravou výživu: Tak to bude zase úplně jednoduché. Když si představíme potravinovou pyramidu, tak to je základ, který bych opravdu doporučila všem a základem by měly celozrnné obiloviny, na dalším stupínku je zelenina, jak tepelně upravená, tak syrová. Potom luštěniny, které spolu s těmi obilovinami vytváří kvalitní bílkovinu a potom mléčné výrobky, ryby, maso a až na vrcholku jsou cukry a tuky a oleje. Takže tento vzorec vypadá sice jednoduše, je stokrát omílaný, ale je opravdu účinný a tam bývá většinou ta největší chyba.

 

Eva Bucharová, moderátorka: Dobře, tak teď si dáme chvilinku oddech při písničce a potom se podíváme na další várku dotazů.

 

písnička

 

Eva Bucharová, moderátorka: Na Českém rozhlase Sever si budu ještě chvilinku povídat s Mirkou Slavíkovou, odbornicí na zdravou výživu. Pojďme k dalšímu dotazu od Jany Chládkové z Litoměřic. Dobrý den, pořád se handrkujeme s mým náctiletým synem o zdravé výživě. Je vysoký skoro 190 centimetrů, velmi štíhlý, hraje závodně basketbal, chodí třikrát týdně do posilovny, obhajuje sladké pudinky, ochucené tvarohy, sušenky, čokoládové tyčinky s tím, že potřebuje energii. Prosím o váš názor na výživu sportovního mladého chlapce.

 

Mirka Slavíková, odbornice na zdravou výživu: Tak energii potřebuje, to je pravda. Ale potřebuje energii z kvalitnějších zdrojů, než jsou čokoládové tyčinky, sladké pudinky a podobně. To znamená, potřebuje právě celozrnné cereálie, rýži, semínka, potřebuje hodně luštěnin, potřebuje kvalitní maso, potřebuje hodně zeleniny a to je gró jeho stravy. Žádné tyčinky a podobně. V rodinách ale často ta strava bývá i takovým konfliktním bodem a tam potom to nejde přes sílu. Opravdu musí se najít takový způsob stravování, aby těm mladým vyhovoval a je to i to, co jsem naznačovala v úvodu, že když je pak někdo zvyklý například na větší kvanta čokoládových tyčinek, tak mu luštěniny a celozrnná rýže moc chutnat nebudou. Tam je třeba volit takové způsoby úpravy stravy, které budou akceptovatelné. To znamená, například udělat smaženou zeleninu v těstíčku, jo. Víme, že to není ideální, ale je lepší smažená zelenina v těstíčku než čokoládové tyčinky. A tak by se dalo pokračovat. Určitě bych doporučila hutné luštěninové polévky se zeleninou. A udělat to jídlo dynamické, zajímavé, pestré.

 

Eva Bucharová, moderátorka: My jsme tady už o bílkovinách mluvily při vaší extra návštěvě. Měly jsme takové jedno velké téma. Vy jste při tom povídání o zdravé výživě mladých zmínila maso. Při takovém stravování mladého sportovce kolik toho masa by měl sníst, protože taky se v rodinách obhajuje, že v mase jsou ty bílkoviny. Tak stačí třeba jednou za den nebo ještě méně často?

 

Mirka Slavíková, odbornice na zdravou výživu: Pokud mluvíme o stravě sportovců, tak tam je důležité si uvědomit, že ta strava, pokud se netrénuje extrémně, to znamená více než dvakrát denně, dvakrát týdně, pardon, tak ta strava nemusí být nijak uzpůsobená. Takže pokud se sportuje běžně, tak nám stačí klasická strava. Pokud se trénuje víc, potom bílkovin potřebujeme více, ale měli bychom mít na paměti, že se doporučuje zhruba jeden gram bílkoviny na kilogram tělesné váhy. A maximálně do těch dvou, pak už by to nemělo přesahovat, do těch dvou gramů. Zatímco v současné době se konzumuje běžně 3,5, takže tam je opravdu slabé místo našeho stravování. A pokud se někdo zabývá sportem a výživu, pak doporučuju věnovat se tomu, podívat se na složení potravin a zkusit si to propočítat na den pro ukázku.

 

Eva Bucharová, moderátorka: Na vaše otázky dnes odpovídala paní Mirka Slavíková z Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje. My budeme o zdravé výživě mluvit zase při vaší další návštěvě a už teď se těšíme na slyšenou.