Měsíc můžeme na obloze vidět i odpoledne, nebo dopoledne. Souvisí to s jeho oběhem kolem Země
Osmého února dorostl Měsíc do první čtvrti. „To je vždy nejlepší na pokochání se dalekohledem. Paprsky totiž dopadají šikmo, takže každá sebemenší vyvýšenina vrhá dlouhý stín a Měsíc je úžasný, krásně plastický,“ připomíná jihočeský astronom Miloš Tichý.
V pátek 11. února bude Měsíc nejdál od Země, přesně 404 933 kilometrů. Ve středu 16. února nastane úplněk a hned 23. února dosáhne Měsíc poslední čtvrti. „To je pro ranní ptáčata, protože je vidět v druhé polovině noci, jaksi spíš nad ránem,“ uvádí astronom.
To, kdy můžeme Měsíc vidět na obloze, podle něj souvisí s oběhem tohoto vesmírného tělesa kolem Země. „Takže záleží na tom, jaká je fáze. Úplněk je největší extrém, Slunce, Země a Měsíc jsou v přímce, takže když nám sluníčko zapadá, měsíček vychází a je vidět celou noc,“ vysvětluje.
„Opačný extrém je nov, to máme v přímce Slunce, Měsíc a Zemi, současně zapadá Měsíc a Slunce. Od toho novu postupně Měsíc zapadá později a později. Každý den se nám posune o dvanáct, třináct stupňů, takže padesát minut navíc má každý den zpoždění,“ dodává.
Kolem první čtvrti tak podle Miloše Tichého Měsíc vychází už po poledni a můžeme ho vidět celé odpoledne, naopak v poslední čtvrti je k vidění zase celé dopoledne.
Související
-
Každý den tři minuty světla navíc dostaneme v únoru
S postupující zimou se dny prodlužují. Prvního února vyšlo v Českých Budějovicích slunce v 7.33 hodin a zapadlo 16.59 hodin, světlý den tedy trval devět hodin a 26 minut.
-
Měsíc se vzdaluje od Země. Odborníci to zjistili díky odražečům, které na Měsíci nechali astronauti
Vzdálenost mezi naší planetou a Měsícem se každý rok o dva až tři centimetry zvětšuje. Jak vysvětluje jihočeský astronom Miloš Tichý, víme to díky programu Apollo.
-
Jednou za 28 let připadají dny v týdnu na úplně stejná data, fáze Měsíce se opakují po 19 letech
V kalendářích běžně zjišťujeme, kdo má daný den svátek. Objevují se tam ale i různá čísla a písmena, jejichž význam málokdo zná. Souvisí s pohybem nebeských těles.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
