MAZLÍČCI 12. 5.

12. květen 2003
Mazlíčci

Míla Langmaierová je mámou šestnáctileté Moniky a dvouletého Zdenečka, jejich rodinu náležitě doplňuje manžel Zdenek a 5 rotvajlerů. Dospělé feny Fidji a Arka a tři rotvajleří kluci Benny, Bonny a Brix. Nejvíce toho o rotvajlerech ví Monika, která ráda poučí jak členy své rodiny, tak posluchače Českého rozhlasu SEVER.

ROTVAJLER

Plemeno (na rozdíl od dnešního rotvajlera nemělo hnědé žíhání), jehož původ lze vystopovat až do dob římských, bylo v dávných, těžkých časech velmi užitečné. Římské legie ho používaly k honění dobytka. Rotvajler byl statečný, musel divoký dobytek uhlídat, aby neutekl a hlavně aby nebyl ukraden zloději či roztrhán vlky. Byl nucen snášet krutý chlad i veliké horko.

Stávalo se, že malé smečky těchto psů byly opuštěny, a to zejména v okolí menšího města na území dnešního Německa, kde bylo dříve římské sídliště v Rottweilu. Zde byl lidmi využíván hlavně k tahání povozů. Stal se oblíbeným.


Benny, Bonny, Brix - který je který?

Psi dosahují výšky až 69 centimetrů v kohoutku a vážit mohou i padesát sedm kilogramů. Majitel si musí být kdykoliv jist, že má psa pod kontrolou. Rotvajler v lidských službách je obdivuhodným zvířetem, ale postaví-li se proti člověku, je skutečně nebezpečným protivníkem. Celý v černém s hnědým pálením na hrudníku a tlapkách vypadá vskutku elegantně.

I když je bojovným plemenem, určitě není nebezpečný (pokud z něho záměrně nevycvičíme trhače), ale mírumilovný a přátelský, dokonce potřebuje mít okolo sebe - jako člen rodiny - své blízké, aby byl plně spokojen. Rotvajlera by měli mít lidé, kteří jsou schopni se mu věnovat a naučit ho alespoň základním povelům: sedni, lehni, k noze a poslušná chůze na vodítku... Musí se také navzájem respektovat - hlavně se psem, neboť ten je více dominantní, chce být hlavou smečky. Nemůže si ho ale nechat přerůst přes hlavu, musí mu ukázat, kdo je pánem. Proto bych psa doporučila spíš těm, kteří vědí co s ním a neudělají z něho takového samorosta, který nakonec bude nešťastný a bude trápit sebe i své okolí. Feny jsou lépe zvládatelnější a méně dominantní. Výhoda je, že můžeme mít svá štěňata. Dobré také je, když člověk pozná, kdy má zvíře náladu na hrátky, a kdy ne.


Benny, Bonny, Brix podruhé - který je který?

Naše dvě feny Fidji a Arka (čtyři a tři roky; každá 43 kilogramů) vyrůstají s mým malým dvouletým bráškou. Ani jednou si však k němu nic nedovolily. Ani chlapce rozhodně nesmíme nechat, aby jim dělal něco, co by se jim nelíbilo, nebo je mohlo vyprovokovat ke špatné náladě.

Rotvajleři se hodí spíše k domům, kde mohou volně pobíhat po zahradě, ale znám i lidi, kteří si je pořídili do panelového bytu - tím víc jsou ale s nimi venku, i několik hodin denně a tím víc musejí udržovat v bytě čistotu a pořádek. Někteří ale i v rodinném domě s nimi spí v jedné posteli...


Rotvajlerka Arka je zasloužilou matkou

Chov rotvajlerů je také náročný finančně. Zvířeti musíme dopřát kvalitní potravu. Jsou velmi žraví - Fidji s Arkou sežerou v průměru za 20 dní padesátikilogramový pytel psích granulí. Nepohrdnou ale ani kostmi z řeznictví, piškoty a podobnými pamlsky, které dostávají za odměnu.

Feny jsou březí přibližně šedesát pět dní. V této době jim podáváme výživnou stravu v menších dávkách tak 3x denně. U naší mladší feny se stalo, že při porodu, který trvá různě dlouho (v našem případě asi 12 hodin), začala vyhrabávat nory a do nich rodit mláďata, což ale není nic neobvyklého. Museli jsme proto na ni dávat pozor a dvě štěňata "zachránit" z jejích úkrytů. Druhá, která rodila nedávno, byla poklidnější, lehla si do boudy, kterou jsme jí vystlali, a tam všechna svá štěňata odrodila - Bennyho, Bonnyho a Brixe. Počet štěňat by se měl redukovat vždy tak, aby to fena fyzicky zvládla (místo dvanácti třeba jen osm), a tím jí neztratili, protože to by za to určitě nestálo.


Fidji už se Arce vyrovnala - má tři "synky"

Štěňata jsou přibližně prvních deset dní slepá. Po této době se jim očka začínají otevírat a poprvé se zkoušejí postavit na nohy. Jelikož potřebu dělají tam, kde se právě nachází, je třeba, abychom pod nimi vytírali, pokud je máme v bytě. Ocásky veterinář stříhá na pěti dnech. Novým majitelům se štěňata předávají na 12-16 týdnech, kdy jsou již odčervená a dvakrát očkovaná.

Spustit audio

Více z pořadu