Martin Fritz Glaessner – mezinárodně uznávaný geolog a paleontolog, světoběžník z Ústí nad Labem
První vědecké práce publikoval už jako šestnáctiletý. Mluvil několika jazyky, hrál výborně na klavír. Geologii a paleontologii se intenzivně věnoval 65 let. Po Martinu Fritzi Glaessnerovi, který se narodil v roce 1906 v Ústí nad Labem, je dnes pojmenována řada jím objevených zkamenělých mikroorganismů.
Když byl Martin Fritz Glaessner poslán na studia do Vídně, odvezl si odtud hned dva doktoráty – z práv a přírodních věd. Ve vídeňském Přírodovědném muzeu pak pracoval devět let.
Dva roky byl výzkumníkem v Přírodopisném muzeu v Londýně, v roce 1932 odjel do Sovětského svazu, kde působil ve Státním institutu ropného výzkumu. Zúčastnil se tu expedic na Krym a Kavkaz. V Sovětském svazu se také oženil a založil rodinu.
Další kroky světoběžníka Glaessnera vedly na Novou Guineu – i tentokrát pod křídly ropných společností. V roce 1945 mu bylo uděleno australské občanství. Na Univerzitě v Adelaide, kde učil, získal profesuru.
Glaessner se celý život zabýval alpskou tektonikou, ekonomickou geologií i organickou evolucí. Specializoval se zejména na fosilní korýše.
Je autorem raných prací v oboru klasifikace předkambrických forem života. Jeho nejdůležitějšími pracemi jsou principy mikropaleontologie z roku 1945 a Úsvit života zvířat z let osmdesátých.
Mezinárodně uznávaný odborník a držitel mnoha prestižních ocenění Martin Glaessner zemřel v roce 1989 v Melbourne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
