Leonidy

Astronomickou událostí měsíce listopadu bylo nepochybně maximum meteorického roje Leonid, které nastalo v úterý 19.11. kolem páté hodiny ranní. Letošní rok byl totiž na dlouhá desetiletí posledním, kdy bylo možné tento meteorický déšť pozorovat. Příští návrat roje lze podle astronomů očekávat až někdy po roce 2098, což samozřejmě velice zvýšilo přitažlivost letošního pozorování.
Leonidy pocházejí z rozpadlé komety Tempel-Tuttle, s jejímiž prachovými vlákny se Země potkává na své dráze vždy kolem 18. listopadu. V té době je možné na obloze pozorovat meteory, zdánlivě vystřelující ze souhvězdí Lva. Název Leonidy tudíž není odvozen od ruského jména, jak by se naivní laik mohl domnívat, ale od latinského názvu tohoto souhvězdí. Laiky (ale nejen je) obvykle u meteorických rojů zajímá počet jednotlivých meteorů. Astronomové uvádějí tzv. zenitovou hodinovou frekvenci. To je počet meteorů, které může pozorovatel vidět za ideálních geometrických a povětrnostních podmínek v průběhu jedné hodiny. Pravidelné každoroční roje, například srpnové Perseidy, jich mají kolem jednoho sta. Nejkrásnější, ale zároveň nejvzácnější jsou meteorické deště. O nich mluvíme tehdy, přesáhne-li frekvence jeden tisíc. Deště však trvají krátce, maximálně několik málo hodin, a štěstí mají jen pozorovatelé na neosvětlené části naší planety, která se dostane přímo do proudu přilétajících částic.
Leonidy jsou meteorickými dešti proslulé. V roce 1966, kdy se Země s rojem potkala přímo ideálně, přesáhla jejich frekvence neuvěřitelných sto tisíc za hodinu. V poslední době "pršely" Leonidy v letech 1999 a 2001. U nás bylo zrovna špatné počasí, ale jinde v Evropě, kde byla jasná obloha, viděli před třemi lety asi 3700 meteorů. Loni, kdy měl roj dvě maxima, si užili pozorovatelé v Americe a ve východní Asii. Napočítali kolem 1600, respektive 3400 meteorů za hodinu. A jak to bylo nyní, v úterý 19. listopadu?
Astronomové předpověděli dvě výrazná maxima. První, které způsobily částice, uvolněné při rozpadu mateřské komety v roce 1767 nastalo v úterý v 5 hodin ráno našeho času a viditelné bylo v Evropě. Druhé maximum, které obstaraly částice z rozpadu komety v roce 1866, viděli lidé v Americe o sedm hodin později. V Evropě mělo být k vidění, podle astronomické předpovědi, od jednoho do šesti tisíc meteorů za hodinu. Kdyby ovšem nebylo zataženo. Pozorovatelé v České republice měli opět smůlu, jen na jižní Moravě byla obloha jasná a pozorování Leonid umožnila. Astronomové pražské Štefánikovy hvězdárny pozorovali meteorický déšť Leonid v moravské pahorkatině Chřiby a za hodinu jich napočítali 5000. Výsledný součet však není přesný, protože i nad Chřiby se oblačnost měnila. Roj byl nejaktivnější od 4:45 do 5:30 hod. Na své si při jeho pozorování jistě přišel i ondřejovský meteorický radar, kterému nevadí ani měsíční či sluneční svit, ani oblačnost. Naši odborníci se mimoto zúčastnili mezinárodní pozemní expedice ve Španělsku a letecké expedice organizované americkou NASA. Ta byla spojena s pozorováním roje během letu ze Španělska do USA.
O tom, zda jste i vy měli štěstí a poslední šanci vidět meteorický déšť Leonid jste využili, a také kolik meteorů jste případně napočítali, nám můžete do Planetária napsat. Naše adresa je planetarium@ul.rozhlas.cz.

Miroslav Zimmer