Labe stále klesá - lidé se vracejí domů
Hladiny všech vodních toků trvale klesají. V jižních Čechách je nejvíce vody stále na Lužnici, kde v Bechyni na Táborsku trvá třetí stupeň povodňové aktivity, tedy ohrožení. Druhý povodňový stupeň je na Lužnici v Klenovicích na Táborsku. Postupně klesá i hladina Labe. Po ústupu velké vody nyní začíná obnova zaplavených území. Z Litoměřicka už mizí obrovské jezero, které vzniklo nedaleko soutoku Labe a Ohře, zanechává však za sebou jezera menší. Lidé se postupně vracejí do svých domovů. Někteří se snaží domů dostat i přes varování statiků, že riskují zranění či život. Podle krajského krizového štábu muselo v Ústeckém kraji domy opustit zhruba 13.500 lidí.
O dalších 500 mužů posílila armáda jednotky v zaplavených oblastech. V terénu tak nyní pracuje 8200 vojáků a 1420 kusů armádní techniky. Podle Ivy Ruskovské z táborského velitelství sil územní obrany se dnes do Prahy přesouvá sedmá rota chemické ochrany. Za úkol má likvidaci zkažených potravin. Záchranné práce pokračují ve velkém rozsahu především v oblasti Roudnice nad Labem. Tam je k záchraně obyvatel a likvidaci povodní nasazeno 200 vojáků pozemních sil. V jižních Čechách je potom nejvíc vojáků a techniky v okolí Majdaleny.
Jezero, které při povodních vzniklo u soutoku Labe s Ohří na Litoměřicku, ustupuje a vytvořilo řadu menších ploch a lagun. V některých místech se je hasiči snaží odčerpávat. Do dalšího boje s vodou se hasiči pustili například mezi Terezínem a Bohušovicemi, kde je několik takových lagun. Českým sborům tady pomáhá 81 hasičů z Polska. Mizí pomalu i voda z terezínského národního hřbitova. "Bereme to ohleduplně, snažíme se tohle pietní místo nijak nepoškodit," říká Zdeněk Grébl, šéf mosteckých hasičů, kteří tu za hodinu odčerpají skoro milión litrů vody. A kdy s tím budou hotovi? "Podle toho, jak to jde ted a jestli pojede technika, tak si myslím, že ve dvanáct hodin bysme se mohli přiblížit někam k tomu dnu."
Do zaplavených oblastí Příbramska se začíná vracet život. Včera se už mohlo vrátit zpět i 25 dětí z dětského domova v Solenicích, které leží pod hrází Orlické přehrady. Děti musely svůj domov opustit minulé pondělí při evakuaci Solenic. Týden povodní strávily v tělocvičně, která leží o několik desítek metrů výše. Celou katastrofu, kdy se voda do jejich domu dostala až do výše prvního patra, měli pod sebou jako na dlani. Díky pomoci ochotných místních obyvatel a díky řadě sponzorů už se mohli včera po dlouhém týdnu do svého domova vrátit.
Do Vltavy proudí většina splašků z Prahy. Povodně totiž poškodily centrální čističku odpadních vod. Pražská vodohospodářská společnost proto žádá, aby občané Prahy nevypouštěli do kanalizace chemické látky, zbytky potravin, jako jsou jablka, slupky od brambor (a to i drcené), dále fritovací a jedlé oleje a veškeré mastné vody. Ty by totiž podle specialistky ústřední čistírny - Evy Nesvěrákové - vytvořily na hladině páchnoucí film. Dále se doporučuje snížit spotřebu toaletního papíru a pokud možno zvýšit spotřebu vody. Sníží se tak koncentrace znečištění. "Toaletní papír je buničina, je to svým způsobem organická látka, která podléhá rozkladu zrovna tak jako ostatní látky Domnívám se, že v moderní době je možné k hygieně použít i vodu a spotřebu toaletního papíru snížit." Plná funkčnost Centrální čistírny bude obnovena asi za 4 měsíce.
Na severu Čech nefunguje 35 čističek odpadních vod. Jde hlavně o čističky v povodí Labe a Ohře. Podle ředitele Severočekých vodovodů a kanalizací Josefa Švermy by mohla být část ze zaplavených zařízení znovu zprovozněna do tří týdnů. Voda v řekách je teď po přerušení provozu čističek více znečištěná. Na druhou stranu je v řekách větší průtok vody, takže kaly jsou víc naředěné. Hygienici stále varují před používáním vody ze studní na zatopených územích.
Dopravě v Praze by se dnes mělo po včerejším kolapsu ulevit. Tramvaje a autobusy MHD totiž začali jezdit z Palmovky přes Libeňský most k Holešovické tržnici. Zmírnit dopravní kolaps v hlavním městě se snaží i železničáři. Některé poškozené úseky metra tak supluje kyvadlová vlaková doprava. Podle generálního ředitele Českých drah Dalibora Zeleného je to často rychlejší způsob dopravy. "Mezi hlavním nádražím a Smíchovem jezdí trvale kyvadlová doprava bezplatně. Zároveň také jezdíme z Masarykova nádraží přes Libeňské nádraží do Běchovic. Jezdíme ale také právě na ty úseky, které jsou hůře poškozené, to znamená na Zličín."
Silnice z Děčína do Hřenska zůstává stále uzavřená. Několik dnů zatopená obec se ale už začíná probouzet k životu. Jak dlouho tam odstraňování způsobených škod potrvá, to si zatím netroufne nikdo odhadnout. Zejména pravobřežní část zástavby podél říčky Kamenice zůstává ještě zatopená. Silné vrstvy bahna už ale začaly mizet z protější strany. Do první vlny velkého gruntování se Hřenští pustili víceméně vlatsními silami. V dalším úklidu a odstraňování škod jim ale s potřebnou technikou pomůže armáda v zatímní síle 10 mužů. Do Hřenska mají také namířeno dvě jednotky dobrovolných hasičů. Kromě škod na vodou poškozených domech se obec musí vypořádat s desítkami tun odpadků a nepořádku. Ničivým živlem tam nebyla jen voda, ale i několik stovek plovoucích stánkových konstrukcí. Ty polámaly nosné sloupy elektrického vedení.
Obří loď, která po opadnutí vody uvízla na silnici u Děčína, bude asi rozřezána. Podle Františka Pištory z firmy, která má plavidlo zlikvidovat, nelze kolos o váze 250 tun jinak odstranit. Teď záleží na pojišťovně. Když dá souhlas, začne se s likvidací okamžitě. Silnici z Ústí nad Labem do Děčína na pravém břehu řeky by se pak podařilo uvolnit do dvou dnů.
Lodě zatím po Labi plout nesmějí. Od Mělníka po státní hranici s Německem je plavba i přes pokles hladiny vody stále zastavena. Podle Státní plavební správy v Ústí nad Labem zákaz platí do odvolání a vztahuje se na všechna plavidla. Odborníci považují Labe za nebezpečné, protože nikdo dosud neví, co všechno voda skrývá.
Děčín potřebuje asi tisícovku vysoušečů, zatím se mu ale nepodařilo získat ani jeden. Podle místostarosty Pavla Sinka zřejmě Děčín doplácí na to, že ho povodně postihly jako poslední větší město v republice. Radnice potřebuje vysoušet polikliniku, plavecký areál nebo kulturní středisko Střelnice. Dobrovolných hasičů je narozdíl od vysoušečů v Děčíně dostatek. Ti jsou kromě odčerpání vody schopni pomoci lidem také při úklidu domů.
Někteří starostové obcí a měst lounského okresu příliš nedůvěřují vybírání finančních prostředků na povodňová konta a dávají přednost konkrétní pomoci vybraným obcím. Z vlastních zkušeností říkají, že přímo adresovaná pomoc bývá nejlepší. Dva kamiony s humanitární pomocí odjely už ve čtvrtek do centra krizového štábu ze Žatce. Další auto odjelo do obce Tuhaň na Mělnicko, jejíž zastupitelstvo žateckou radnici o pomoc požádalo. Své dary chce nyní Žatec směřovat přímo tam. O pomoci zatopeným obcím rozhodli i starostové obcí sdružených v mikroregionu Žatecko, kteří ze svých rozpočtů uvolnili 100 tisíc korun. Předběžně se rozhodli pomoci obci Píšťany na Litoměřicku, která byla povodněmi téměř zničena.
České republice už nehrozí nedostatek dezinfekčních látek, které zabraňují rozšíření nákaz po opadnutí povodní. Země získala pět tun chloraminu a sava formou zahraniční pomoci a v případě komplikací je připravena tímto způsobem získat dalších 100 tun.
Zatopený areál neratovické chemičky Spolana si prohlédnou ministři životního prostředí Česka a Německa Libor Ambrozek a Jürgen Trittin. Německá strana minulý týden vyjádřila obavy, že z areálu chemičky mohou uniknout nebezpečné látky. Ministr vnitra Stanislav Gross se dnes setká s hejtmany zatopených krajů. Chce s nimi zkoordinovat likvidaci následků povodní.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Asadův pád nastolil možnost návratů lidí do Sýrie, nestabilita ale může vést i k další migraci do Evropy
-
Rozhodnutí Ústavního soudu o lex Babiš II bude mít dopad na fungování celé Sněmovny, míní Michálek
-
ONLINE: Rusko na Ukrajině postoupilo, píšou analytici. ‚Jsme u našich cílů,‘ říká šéf rozvědky z Moskvy
-
Lékaři na Slovensku podávají výpovědi. Pacienti se už potřetí bojí, co s nimi bude, hodnotí exministr