Osvobození terezínského ghetta

První jednotky Rudé armády mířící na Prahu projely Terezínem 8. května 1945 odpoledne. Osvobození však utrpění vězňů neukončilo.

„Nacisté tam sváželi řadu vězňů odjinud, takže v Terezíně bylo koncem války několik desítek tisíc lidí z celé Evropy. Začaly se tam nekontrolovaně šířit tyfus a cholera, takže nacisté ve strachu z toho, že se nakazí, z místa uprchli,“ popisuje ředitel Oblastního muzea v Ústí nad Labem a historik Václav Houfek.

Konec války se blížil, přesto ještě 2. května Němci popravili v Terezínské pevnosti 50 vězňů. V ten samý den si ghetto převzal Červený kříž a o dva dny později dorazili na pomoc věznici promořené tyfem lékaři a zdravotní sestry z Prahy.

„Tady opravdu velmi pomohlo, že Terezín obsadila Rudá armáda. Fakticky tak zabránila tomu, aby se lidé z ghetta rozprchli domů – to by na našem území způsobilo velkou epidemii. Postavili několik polních nemocnic, kde se několik měsíců o tyto zubožené lidi starali,“ dodává Václav Houfek.

Péče o nemocné pacienty byla neskutečně náročná – to potvrzuje i statistika, kdy na jednoho lékaře připadalo na 700 nakažených.

Skvrnitému tyfu nakonec podlehlo 2000 vězňů a také 60 lékařů, zdravotníků a ošetřovatelů.