Ke Staronové synagoze se váže mnoho legend. Jedna vypráví o Golemovi zbaveném života
Tato raně gotická stavba pochází z poslední třetiny 13. století a stojí v Praze, mezi Maiselovou ulicí a Pařížskou třídou. V minulosti ji obklopovalo židovské ghetto, které mělo charakter samostatného města s vlastní samosprávou uvnitř hradeb Starého Města.
Volné prostranství před synagogou bylo centrem života zdejších obyvatel, kteří tu obchodovali nebo prali prádlo. Odstup od okolní zástavby také chránil svatostánek před požárem.
Za víc než 700letou existenci prošla Staronová synagoga několika stavebními úpravami, které naštěstí nenarušily její původní charakter. Vzácné jsou zejména kované lustry, kovaná gotická mříž nebo hebrejské nápisy na stěnách.
K synagoze se váže také mnoho legend a pověstí. Jedna z nich praví, že rabi Löw uložil na půdě Golema zbaveného života. Další nabízí výklad pojmenování této stavby. Andělé prý do základů přenesli kameny ze Šalamounova chrámu v Jeruzalémě. Až bude chrám obnoven, mají se kameny vrátit na původní místo. Z toho plyne hebrejské pojmenování Al-tenaj, později pozměněné na Altneu, tedy staronová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.