Karel Vacek – autor dechovkových šlágrů a multiinstrumentalista, rodák z Liberce
Kdo by neznal písničky Cikánko ty krásná, Nikdy se nevrátí pohádka mládí, Šumařinka nebo Táboráku plápolej… Dříve narození vědí, že je složil Liberečák Karel Vacek, kterého proslavily hlavně polky, valčíky a pochody. Jeho písničky byly nahrány desítkami hudebních vydavatelství nejen v Československu, ale i v USA, Japonsku, Německu a Anglii.
Slavný skladatel českých lidovek se narodil v roce 1902 v liberecké Perlové ulici. Když mu bylo sedm, rodina se přestěhovala do Prahy.
Ve Vysokém Veselí Vacek pracoval od roku 1917 jako dělník, až po válce byl přijat na pražskou konzervatoř. Studium si však z existenčních důvodů nemohl dovolit.
Už od 15 let hrál v lidových kapelách, protože ovládal řadu nástrojů – od houslí, přes klarinet a trubku až ke kontrabasu.
Vacek začal aktivně vystupovat od roku 1925 – bylo to ve Francii, kde nějaký čas působil v rámci československé exposice na Světové výstavě dekorativního umění. Pak byl trombonistou v orchestru kina Lucerna.
V roce 1929 byl přijat do kvintetu Melody Boys R. A. Dvorského v kavárně Rokoko. Právě zde začal psát písničky a byl k sobě velmi náročný. Než nějakou pustil ven, musel si být jist, že je perfektní. Snad i proto uváděl na svět průměrně jenom dva kousky ročně.
Jaroslav ježek ho později přijal jako trumpetistu do orchestru Osvobozeneckého divadla. Vacek si pak založil svůj a hraní zanechal v roce 1956. Potom už jenom skládal a dirigoval.
V roce 1981 byl oceněn titulem Národní umělec. Zemřel o rok později v 80 letech a pochován je na Vyšehradském hřbitově.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka