Josef Rakoncaj, horolezecká legenda a úspěšný podnikatel
Zdolal osm osmitisícovek, přitom musel bivakovat i v zóně smrti, 50 metrů pod vrcholem obávané K2. Řeč je o legendě horolezeckého sportu – Josefu Rakoncajovi.
Narodil se sice 6. dubna 1951 ve Dvoře Králové, ale už v osmi letech se s rodiči přestěhoval do severočeského Turnova. Lézt se učil na pískovcích v Českém Ráji. Ty mu ale nestačily. Brzy stoupal na nejvyšší kopce a stal se ikonou.
Nahoru šplhal vždycky čistě – bez kyslíku. Považuje ho totiž za doping, který snižuje osmitisícovku o 2000 metrů.
Josef Rakoncaj je rovněž odpůrcem komercionalizace horolezectví. V jednom rozhovoru řekl: „Klienti, kterých jsou tisíce, mají luxusní servis. V základním táboře jsou restaurace a bary, což je z mého hlediska absolutně nepřípustné. Už nedochází k dobývání hor, ale k turistice na fixních lanech udržovaných šerpy, kde se pohybuje třeba 50 nebo 100 lidí“.
Stejně jako Ivanu Lendlovi unikl Wimbledon, nebylo Josefu Rakoncajovi dáno vylézt na Everest – i když to zkoušel třikrát. Nemrzí ho to. Není prý důležité, na co všechno vylezete, ale jak. Celý život totiž preferoval prvovýstupy.
Sedmdesátník Josef Rakoncaj má v současné době firmu na výrobu speciálního horolezeckého oblečení a vybavení. Mezi jeho koníčky patří létání s ultralehkými stroji.
Když se ho ptali, v čem spočívá kouzlo horolezectví, odpověděl stručně: „Že tam nejsou lidi“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
