Jiří Plachý, st. – jeden z nejvýznamnějších českých herců první poloviny 20. století, rodák z Železného Brodu
Jeho smrt je opředena ještě větší záhadou, než zhmotnění éterické bytosti Sirael ve slavném filmu o císařovi a pekařovi. V kostýmu anglického šarlatána magistra Edvarda Kelleyho ji Rudolfovi II. přivedl na svět herec Jiří Plachý starší. Rodák z Železného Brodu je dnes právem považován za jednoho z nejvýznamnějších českých herců první poloviny 20. století.
Jiří Plachý vystudoval strojní průmyslovku, poté pracoval jako konstruktér v továrně na mlýnské stroje. Před studiem na ČVUT dal ale přednost herectví.
Ve 23 letech se stal elévem naší první scény a zanedlouho členem souboru Švandova divadla na Smíchově. Měl i vlastní divadelní společnost, která ale v hospodářské krizi 20. let zkrachovala.
V období 1929 až 1948 Plachý hrál a režíroval v Divadle na Vinohradech, do své smrti v roce 1952 pak působil v Národním divadle.
Vyučoval také na pražské konzervatoři i na DAMU – mezi jeho studenty patřili např. Václav Voska, Dana Medřická, Radovan Lukavský nebo Svatopluk Beneš.
Plachý ztvárnil před filmovou kamerou za 20 let celkem 40 rolí. Víc jich už nestihl, protože zemřel za záhadných okolností v pouhých 53 letech.
Oficiálně spáchal sebevraždu skokem z okna svého vinohradského bytu v Chrudimské ulici. Jelikož na něj tehdy tlačila Státní bezpečnost, která mu hrozila odebráním jeho pětiletého syna, existuje hypotéza, že se jednalo o vraždu. Stejnou, jako v případě Jana Masaryka. Pravdu se už zřejmě nikdy nepodaří zjistit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
