Jan Patočka – největší český filosof 20. století, obránce lidských práv z Turnova
1. června 1907 se v severočeském Turnově se narodil největší český filosof 20. století – Jan Patočka. Jeho dílo bylo přeloženo do 20 jazyků, ale tím nejsilnějším se stal jeho jazyk svobody. Společně s Václavem Havlem a Jiřím Hájkem byl totiž jedním z prvních mluvčích Charty 77.
Patočkovou filosofickou disciplínou byla fenomenologie. Filosofii vyučoval na univerzitě ještě před 2. světovou válkou. Po uzavření vysokých škol nacisty působil na gymnáziu, pak pracoval dokonce jako stavební dělník.
Na akademickou půdu se vrátil v roce 1945, ale když o čtyři roky později odmítl vstoupit do KSČ, jeho angažmá na Univerzitě Karlově a brněnské Masarykově univerzitě bylo ukončeno. Na „Karlovku“ se vrátil až v roce 1968, ale v roce 1972 byl penzionován.
Politickým aktivistou se stal Jan Patočka až na sklonku svého života. Ještě před vznikem Charty 77 zorganizoval petici za propuštění hudebníků kapely The Plastic People of the universe. Říkal, že se mu jejich hudba vůbec nelíbí, že ji může poslouchat maximálně 10 minut, ale že bude za její svobodnou produkci bojovat.
Komunistický režim ho označil za reakčního profesora a dlouhé výslechy na sebe nenechaly dlouho čekat. Ten poslední, 13. března roku 1977, který trval 11 hodin, Patočka nepřežil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
