Jan Evangelista Purkyně, vědec s renesančním záběrem a rodák z Libochovic

Purkyně nejdříve učil. Pak vystudoval lékařskou fakultu – už v průběhu studia si přitom mnoho poznatků ověřoval přímo na sobě různými pokusy.

Později byl jmenován profesorem na lékařské fakultě univerzity ve Vratislavi a nakonec získal profesuru fyziologie v Praze.

Otevření Purkyňova fyziologického ústavu je všeobecně považováno za nejvýznamnější událost vědeckého i kulturního života 50. let 19. století.

Výčet jeho vědeckých objevů a prací je opravdu široký –  nejznámější jsou Purkyňova vlákna v srdci, Purkyňovy buňky v malém mozku, Purkyňovy obrázky ve struktuře oka nebo Purkyňův jev, což je posun spektrálního maxima barevné citlivosti oka na světlo v závislosti na jeho intenzitě.

Zajímavá je i jeho práce s názvem O spánku, snech a stavech příbuzných, kde ještě před Freudem vyzdvihuje osvěžující a léčivou funkci snů pro duševní rovnováhu.

Jan Evangelista Purkyně byl jmenován rytířem a stal se také mistrem zednářské lóže. Úspěšní byli i oba jeho synové – mladší Karel například vynikl jako malíř.

Jan Evangelista Purkyně zemřel v roce 1869. Na jeho počest nese od roku 1991 jeho jméno ústecká univerzita.