Jan Evangelista Purkyně, vědec s renesančním záběrem a rodák z Libochovic
Jan Evangelista Purkyně přišel na svět týden před Vánocemi roku 1787 na zámku v Libochovicích. Jeho akční rádius dodnes budí obdiv – byl fyziologem, filosofem, anatomem, biologem, učitelem, spisovatelem, přírodovědcem i básníkem.
Purkyně nejdříve učil. Pak vystudoval lékařskou fakultu – už v průběhu studia si přitom mnoho poznatků ověřoval přímo na sobě různými pokusy.
Později byl jmenován profesorem na lékařské fakultě univerzity ve Vratislavi a nakonec získal profesuru fyziologie v Praze.
Otevření Purkyňova fyziologického ústavu je všeobecně považováno za nejvýznamnější událost vědeckého i kulturního života 50. let 19. století.
Výčet jeho vědeckých objevů a prací je opravdu široký – nejznámější jsou Purkyňova vlákna v srdci, Purkyňovy buňky v malém mozku, Purkyňovy obrázky ve struktuře oka nebo Purkyňův jev, což je posun spektrálního maxima barevné citlivosti oka na světlo v závislosti na jeho intenzitě.
Zajímavá je i jeho práce s názvem O spánku, snech a stavech příbuzných, kde ještě před Freudem vyzdvihuje osvěžující a léčivou funkci snů pro duševní rovnováhu.
Jan Evangelista Purkyně byl jmenován rytířem a stal se také mistrem zednářské lóže. Úspěšní byli i oba jeho synové – mladší Karel například vynikl jako malíř.
Jan Evangelista Purkyně zemřel v roce 1869. Na jeho počest nese od roku 1991 jeho jméno ústecká univerzita.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
