Jan Baxant - litoměřický biskup

Pěkné chvíle u poslechu Vám přeje Český rozhlas Sever!

Níže naleznete také přepis celého rozhovoru...

David Hertl, moderátor: Hezké dopoledne vám z Českého rozhlasu Sever přeje od mikrofonu David Hertl. Vánoce jsou doslova ve dveřích, a tak dnešním hostem na Severu je 20. Litoměřický biskup Jan Baxant. Dobré dopoledne.

Jan Baxant, litoměřický biskup: Dobré dopoledne.

David Hertl, moderátor: Pane biskupe, pro většinu z nás je představa Vánoc spojena s návštěvou rodičů nebo pro ty starší naopak s návštěvou dětí. Tak mne napadá, kde budete na Štědrý den, na Štědrý večer vy?

Jan Baxant, litoměřický biskup: To je skutečně krásná pravda, že Vánoce spojují lidi, propojují je, nejenom duchovně, ale i těmi návštěvami. Každému člověku přeji, aby o Vánocích mohl se opět setkat viditelně fyzicky se svými nejbližšími. Já budu zde v Litoměřicích se setkávat také s lidmi, i když to nejsou moji pokrevní příbuzní. Ale já je pokládám za své blízké. Takže taky se setkám viditelně, fyzicky, podáme si ruce a budeme si přát. Setkám se s mými blízkými lidmi.

David Hertl, moderátor: Říká dnešní host na Severu litoměřický biskup Jan Baxant. Nejen o Vánocích si budeme z biskupem Janem Baxantem povídat i nadále. Příjemný poslech Českého rozhlasu Sever přeje David Hertl.

písnička

David Hertl, moderátor: Ještě jednou pěkné dopoledne vám od mikrofonu Českého rozhlasu Sever přeje David Hertl. Naším hostem je litoměřický biskup Jan Baxant. Pomalu končí Advent, daří se vůbec ještě v té dnešní době naplnit jeho poslání? Připadá mi, že i sami kněží museli mít v té adventní době práce nad hlavu, úklid kostelů, příprava vánočních koncertů, organizování půlnočních mší, příprava kázání. Kde nebo kdy najít čas a prostor pro ono adventní zklidnění?

Jan Baxant, litoměřický biskup: Je to zvláštní fenomén, když řekneme oprávněně, že během Adventu máme prožívat jakési užitečné, pro nás užitečné zklidnění. Ale co to je vlastně to zklidnění. To není nic nového. To zklidnění je možná takové zbystření, a aby bylo všechno v pořádku, aby bylo všechno připraveno, tak je třeba opravdu mnoho věcí vykonat, mnoho věcí dát do toho pořádku. Je skutečně nutné v té předvánoční, tedy v adventní době vykonat mnoho všelijakých úkolů a zdánlivě by se zdálo, že, že na to zklidnění není ani příliš času, ale právě to zklidnění, to zbystření, to je ta potřebná příprava, to je to zklidnění, to je to zbystření, to je příprava před vánočními svátky. A tak já chápu Advent, ne tak, že bych prostě seděl se založenýma rukama v klíně a tak pohodlně bych čekal, že vlastně to, co je třeba připravit, že by udělal někdo jiný.

David Hertl, moderátor: O tom, jak trávíte ten takzvaný Štědrý den, o tom jsme si říkali hned na začátku. Budou to vaše třetí Vánoce v Litoměřicích. Ustálila se za tu dobu nějaká pravidla, nějaká forma prožívání Štědrého dne, o které třeba jednou napíšete, že to byly vaše typické litoměřické Vánoce?

Jan Baxant, litoměřický biskup: Pravděpodobně asi nic takového nikdy nebude, ale chtěl bych to vysvětlit tímto způsobem: my jsme doma byli vychováváni tak, že Vánoce, ač jsou to Vánoce štědrosti nebo svátky štědrosti, takový svátek rozdávání dárků, že máme je prožít skromně. Právě s ohledem na mnoho jiných lidí žijících na světě a mnoho, když jsme byli malými dětmi, že mnoho dětí nemá vůbec nic. Tak jsme takhle byli vedeni, abychom vánoční svátky prožívali skromně a v takové střízlivosti. A já se toho držím doposavad. Takže krásu vánočních svátků nebo kupříkladu nádherou toho Štědrého večera vidím v tom, že je prostě postní jídlo, třeba ryba je postní jídlo. Ale krása je v tom, že jsou ti lidé, těch pár lidí, kteří se mají rádi pospolu. A tuhle tu krásu vánočních svátků, tu blízkost lidí majících se rádi, tu bych přál každému.

David Hertl, moderátor:

Když jsme si před dvěma lety povídali poprvé, nazval jste českou specialitou to, že naše kostely praskají ve švech zpravidla jen o Vánocích. Většinou jen o té takzvané půlnoční. Změnilo se v tomto směru něco k dobrému, nebo i k horšímu?

Jan Baxant, litoměřický biskup:

Myslím, že tento trend trvá doposavad. Možná že atmosféra v těch křesťanských chrámech o, dejme tomu, půlnoční mši svaté je už klidnější, než bývávala dříve. Klidnější v tom smyslu, že tam přicházejí ne výrostci a nějací takoví narušitelé nebo opilí lidé, jak tomu skutečně bylo, bývávalo dříve. Ale že spíš už na tu vánoční mši o půlnoci jedou lidé, kteří tam chtějí přijít, kteří to pokládají za takový kolorit Vánoc, proč ne, a kteří tam přicházejí proto, aby možná také tu atmosféru posvátna, toho chrámu, protože chrám je posvátný, aby se nějak dotkli nebo aby tu atmosférou byli obejmuti, aby prožili něco hezkého, protože málo platné ta křesťanská liturgie vánočních svátků je krásná.

David Hertl, moderátor:

Říká dnešní host Českého rozhlasu Sever litoměřický biskup Jan Baxant. Na to, jaký byl ten právě končící rok, na to se ho zeptáme zase za malou chvíli.

písnička

David Hertl, moderátor: Příjemné dopoledne všem posluchačům Českého rozhlasu Sever přeje od mikrofonu David Hertl. A pozvání k mikrofonu přijal také v pravdě vánoční host litoměřický biskup Jan Baxant. Rok 2010 pomalu končí, pane biskupe, velmi obecně, jaký to byl rok?

Jan Baxant, litoměřický biskup: Ten uplynulý, pomalu už skončený rok 2010 byl samozřejmě v základních rysech takový, jaký byl ten předcházející. Ale opravdu mohu říci, že byl v něčem snazší, protože jsem už měl určitou zkušenost. Získal jsem během toho předcházejícího roku 2009 určitou zkušenost. Samozřejmě ne úplnou zkušenost nebo absolutní zkušenost, ale přece jenom na různé události, na různé problémy, otázky, na různá řešení. Už jsem měl právě tu zkušenost předchozího roku. Tak v tomto smyslu určitě ten rok byl pro mě snazší.

David Hertl, moderátor: Letos v květnu zemřel jeden z vašich předchůdců biskup Josef Koukl. Co vás napadalo, když jste se s ním loučil?

Jan Baxant, litoměřický biskup: Napadalo mě to a vůbec bych nechtěl, aby to znělo nějak nepatřičně nadneseně, neupřímně. Napadlo mě, že jednou budu odcházet i já. A tak jak jeho tělesné pozůstatky se ukládali to biskupské hrobky na zdejším litoměřickém hřbitově, tak skutečně jsem si uvědomoval, já jsem to i tam na tom hřbitově řekl, že pravděpodobně jednou taky moje tělesné pozůstatky budou tam ukládány. I když já mám hrob už dlouhá léta v Praze-Bubenči. Také na to jsem opravdu myslel, ale samozřejmě nejenom na to. Myslel jsem na jeho dlouhý biskupský život. A uvědomoval jsem si, že v mnohém, co on zakoušel, co on řešil, s čím on se potýkal, o co on usiloval, že jsem ve srovnání s ním s tím jeho biskupským životem, s tou jeho biskupskou službou vlastně takové nedochudče.

David Hertl, moderátor: Obraťme list k něčemu příjemnějšímu. Viděl jsem vás v televizi v souvislosti s 28. říjnem a předáváním vyznamenání na Pražském hradě. Seděli tam biskupové pěkně v řadě mezi hosty. Jaké to je účastnit se podobných akcí? Většina z nás asi nebude mít nikdy příležitost se něčeho podobného účastnit. Můžete poodhalit něco ze zákulisí?

Jan Baxant, litoměřický biskup: Já si toho velice považuju, protože pan prezident a jeho kancelář nezve všechny biskupy. Zve jenom některé, povětšinou diecézní biskupy, ale to zase ne všechny. Takže já když já dostávám tu pozvánku k této slavnosti, tak si toho opravdu velice považuji. A samozřejmě je to takový zvláštní večer, zvláštní dojem, zvláštní atmosféra, když si jenom uvědomíte, že jsou tam vlastně všichni, téměř všichni představitelé našeho státu, naší republiky. Že jsou tam významní lidé ze všech možných oborů, ta společnost je skutečně nesmírně pestrá, že jsou tam třeba i bývalí vyznamenaní, že jsou tam představitelé různých církví a náboženství. Prostě ten vějíř toho shromáždění je opravdu nesmírně pestrý. A že tam já taky v tom vějíři mohu být, to považuji za čest a je to vždycky krásný večer.

David Hertl, moderátor: Je to příležitost i k nějakým rozhovorům jiným než formálním?

Jan Baxant, litoměřický biskup: Určitě. A já se trošku přiznám, že tam především jezdím právě kvůli tomu, protože po té slavnosti udělování medailí je recepce všech těch reprezentačních sálech Pražského hradu. A tam je veliká, celá řada ještě dalších lidí, protože všichni by se do Vladislavského sálu nevešli. Takže někteří jsou zváni právě jenom na tu recepci už po té slavnosti medailí. A já tam právě rád jedu i kvůli tomu, že předpokládám a počítám, že se tam potkám s různými lidmi, s kterým bych se i jinak nepotkal. A právě že se s nimi potkám tam, že s nimi mohu o lecčems promluvit a těším mě, že oni když mě tam někteří také zahlédnou, že i oni se ke mně hlásí a že taky zdá se, taky chtějí se mnou promluvit pár slov.

David Hertl, moderátor:

Říká dnešní host Českého rozhlasu Sever litoměřický biskup Jan Baxant. No, za malou chvíli se ho zeptám třeba na to, jak vnímá úlohu církve v dnešní složité době.

písnička

David Hertl, moderátor: Příjemné dopoledne všem posluchačům Českého rozhlasu Sever, hostem našeho vysílání je 20. litoměřický biskup Jan Baxant, se kterým už jsme si povídali o Vánocích i o tom, jaký byl jeho letošní rok. Pane biskupe, žijeme ve složité době. Domníváte se, že katolická církev nabízí východiska a řešení pro všechny situace, do kterých se dnešní člověk může dostat?

Jan Baxant, litoměřický biskup: Doba, ve které nyní žijeme, je složitá, ale je složitá vždycky. Církev si nedělá patent na to, aby nabídla odpovědi na všechny palčivé otázky, které ve společnosti lidské existují. Ovšem to neznamená, že bychom měli něco zlehčovat, že bychom tuto dobu, ve které žijeme, měli nějak mávnutím proutku odbýt nebo že bychom se chtěli vymluvit jako církevní představitelé nebo církevní reprezentanti. Na to, že na všechny otázky dát odpověď stejně nemůžeme. Chceme pochopit tuto dobu, ať je jakkoli složitá a to chtít pochopit tuhle dobu znamená chtít pochopit ty lidi, kteří v této době žijí. Především pochopit a uvědomit si, čím já sám jsem, pochopit tedy sama sebe nejprve a pak na nejpalčivější otázky nabízet odpovědi upřímné a střízlivě odpovídat. Ne s takovým postojem, že všemu rozumíme, všechno víme. Ale spíše hledat na složité otázky odpovědi společně.

David Hertl, moderátor: Váš předchůdce Pavel Posád při svěcení nových kněží říkal, že Pán nám posílá tolik kněží, kolik opravdu potřebujeme. Kolik kněží by litoměřická diecéze potřebovala?

Jan Baxant, litoměřický biskup: Tak já říkám, že kdybychom měli ještě 30 kněží navíc, máme jich zhruba teď tak kolem stovky, tak že bychom celkem byli už na tom dobře s ohledem na možnosti, které tady v těch severních Čechách, s ohledem na počet, dejme tomu, obyvatel a také s ohledem na to, aby všichni ti, teda těch zhruba, teda bych řekl, těch 130 kněží, aby se opravdu cítili, že jsou využiti. Jinak se domnívám, protože jsem taky pracoval jako představitel semináře, kde se mladí muži připravovali ke kněžskému povolání, tak jsem o těchto otázkách velmi často uvažoval, mluvil a přednášel, tak si myslím, že třeba Pán Bůh chce, abychom si těch jednotlivých kněžských povolání více vážili a aby každé to kněžské povolání už jsoucí, už existující, aby nositel toho povolání, aby si byl více vědom toho, co nese a jakou ušlechtilou společnost tedy Kristovu církev reprezentuje.

David Hertl, moderátor: Bývaly časy, kdy biskupovi patřila i jakási letní nebo odpočinková rezidence. Tak to už je pryč, nicméně za tu dobu, co tady jste, našel jste si v Litoměřicích samotných nebo v okolí nějaké místo, kam se obzvlášť rád vracíte nebo kam třeba se vydáváte, máte-li vůbec čas, na výlet?

Jan Baxant, litoměřický biskup: Přemýšlím o tom, nic jsem ještě nenašel a rád bych našel. A hledám, ale nehledám zase nějak úpěnlivě, že bych na to myslel každý den. Ale máte pravdu, že něčeho takového je potřeba, protože sleduje tím jednu věc. I když člověk koná krásné věci a doufám tedy, že i záslužné, i když je ve vznešeném úřadě, jakože biskupský úřad je skutečně vznešený úřad, protože je to apoštolský úřad, tak přeci jen i biskup nebo každý, kdo je v podobném vyšším postavení, potřebuje mít určitý odstup i od těch krásných věcí i od všech vznešených povinností. A já bych si velmi přál, nevím, jestli se mi to někdy podaří, ale velmi bych si přál, abych někdy tady v diecézi objevil nějaké místo, kam bych mohl odjet a pobýt tam v klidu, pokoji. Ne, abych utekl od lidí, to ne, ale abych získal takový odstup a určitý i nadhled a vědomí, že na mě všechno nezáleží.

David Hertl, moderátor: Říká na závěr dnešní host Českého rozhlasu Sever litoměřický biskup Jan Baxant. Děkuji vám za váš čas a přeji radostné Vánoce a těším se zase někdy na slyšenou.

Jan Baxant, litoměřický biskup: Všem přeji krásné Vánoce, na shledanou, na slyšenou.

David Hertl, moderátor: Od mikrofonu se loučí a k poslechu dalších pořadů Českého rozhlasu Sever zve David Hertl.