Jako u moře. Objevte s Radiožurnálem nejkrásnější koupaliště v Česku
Kitesurfing vyžaduje vítr a velký prostor ke startu. V Česku jsou pro kitery nejvhodnější Nové Mlýny
Když ti vítr napne plachtu, nemusí jen popohánět jachtu, jak se zpívá ve známé písničce. Vítr může pohánět i kite, česky drak nebo padák. A ten pak po vodní hladině žene jezdce na prkně. Kitesurfing je sport, který vyžaduje stabilní vítr a poměrně velký prostor ke startu. Proto se za ním jezdí hlavně k moři. Zkušenější kitesurfeři si ale troufnou i na dolní nádrž Nových Mlýnů na jižní Moravě.
Nacházíme se v kempu v Pavlově, kde je místo, které se nazývá přímo kitová pláž. Na louce se suší nebo odpočívá sedm draků. A jeden právě startuje.
„Standardní počet ve větrných dnech bývá kolem dvaceti, pokud je víkend, tak klidně dvě stovky kiterů tady můžou být,“ říká kitesurfer Tomáš Rafala.
Kolem těla si připíná postroj, který je šňůrami spojený s drakem, což je několik metrů čtverečních velká plachta nebo padák. Se startem mu pomáhá Lukáš Kraus. „Kdyby byl silnější vítr, tak je to jednodušší,“ vysvětluje.
Rekord 18,2 metrů
Asi po půlhodině jízdy plné vysokých skoků nad hladinu se na břeh vrací další rozesmátý kitesurfer Václav Žižlavský, který je držitelem výškového rekordu na Nových Mlýnech – 18,2 metrů.
Čtěte také
„Když člověk umí ten princip a přitáhne se před tím dopadem, tak dopadá jako lístek na hladinu. Ale vypne vítr a letí z deseti metrů, tak si může zlomit i nohu,“ popisuje.
České moře
Nové Mlýny patřily v covidové době k místům, kam se kiteři uchylovali. „Jsou unikátní tím, že jsou největší, dá se jezdit na všechny směry. Říkáme, že to je naše české moře,“ vysvětluje Tomáš Rafala.
Začátečníky na Nových Mlýnech nenajdete. Ti se s kitem učí jezdit u moře, kde je stabilní vítr, malá hloubka a velký prostor na břehu.
O to zajímavější je pohled na triky a skoky těch, kteří už to opravdu umí a zvládnou tuzemské náročné podmínky. Hlavní sezona je od dubna do půlky června a další pak na podzim.
Související
-
Česko mezi řádky. Nový seriál Radiožurnálu vás zavede do míst, která znáte z knížek
Naši reportéři se vydali po stopách románových hrdinů, aby zjistili, jak to ve skutečnosti vypadá na místech známých z literatury. Nalaďte si denně Dopolední Radiožurnál.
-
Zatopené lomy na Vysočině jsou ráj pro zasvěcené. A pro odvážné
Domorodci, trampové a potápěči je dobře znají a mnohdy si je dost žárlivě střeží. Žulové lomy na Vysočině jsou obvykle ukryté v lesích a žádné cedule tam nevedou.
-
Dachova u Hořic: Prvorepublikový skvost mezi plovárnami
Je to asi nejkrásnější plovárna u nás. Dachova vznikla v roce 1925 a dnes vypadá podobně jako tenkrát, vedení města se totiž rozhodlo zachovat její prvorepublikovou tvář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
