Jak se žije, tančí, jí a pije na Hané? Po hanacke!
Jak poznáte Hanáka? Především podle pomalého rytmu mluvy a nářečí s protaženými samohláskami a typickou záměnou y za e (štere namísto čtyři, bévalo namísto bývalo) a stahováním dvouhlásky ou na protáhlé o (dlóhé namísto dlouhý, skópé namísto skoupý, Olomóc namísto Olomouc atd.).
Dalším typickým znakem Hanáků bývaly bohaté kroje a velké majetky. Podle škarohlídů jsou Hanáci lakotní, pomalí a neochotní pomáhat, podle jejich oponentů jsou šetrní, rozvážní a opatrní.
Jak to bylo (a je) s Hanáky doopravdy a jak se dříve žilo v nejbohatším regionu Moravy? S kovanými Hanáky Miroslavem Konečným a Davidem Procházkou po tom pátrala za zvuku nejkrásnějších hanáckých písní v podání olomouckého mužského sboru Rovina a muziky Záletníci Markéta Ševčíková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
