Jak se u nás bude dařit kaštanovníku nebo sekvojovci? Brněnští vědci testují nepůvodní druhy dřevin
Správa městských lesů Jihlava společně s vědci z Mendelovy univerzity v Brně testuje pěstování nepůvodních druhů dřevin v našich podmínkách. Odborníci vybrali přibližně desítku druhů stromů z různých koutů světa. Cílem je zjistit, jak tyto stromy, mezi které patří například sekvojovec obrovský nebo zerav obrovský, budou prospívat ve zdejším prostředí. Měnící se klima a s ním související kůrovcová kalamita dopadá i na způsoby hospodaření a výsadby v lesních porostech.
Související
-
Sekvoje nerostou jen v Severní Americe, ale i na severu Brna. Vysadil je tam Lukáš Maršálek
Sekvoje staré tisíce let, nerostou jen v severní Americe. Zřejmě největší porost těchto stromů v Evropě najdete v Brně. Přesněji v lesích na jeho severním okraji.
-
ŠLP Křtiny slaví 100 let. Za pestrost univerzitních lesů vděčíme našim dědečkům, říkají lesníci
Školní lesní podnik vznikl v roce 1923, takže letos slaví krásných 100 let. „Les je takovou „klinikou“ pro studenty, ale zároveň má být výkladní skříní českého lesnictví.“
-
Aleje nesázíme pro sebe, ale pro naše děti a vnuky, říkají krajinářští architekti Veličkovi
Stromové aleje lemující cesty patří neodmyslitelně k naší krajině. Proč a kdy se vlastně začaly vysazovat, prozradí v rozhovoru Petr a Markéta Veličkovi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
