Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice

Eva Bucharová: Na Českém rozhlase Sever už máme takovou tradici, že vždycky v úterý dopoledne zveme k nám do vysílání někoho z oblasti zdravotnictví, nějakého lékaře nebo nějakého zdravotníka. Já ale nejdřív pozdravím Slávku Brádlovou. Hezké úterý, Slávko.

Slávka Brádlová, redaktorka: Hezký den tobě i posluchačům. Tak já nejsem ani zdravotník, natož, abych byla lékař a dokonce i ten dnešní náš host, ačkoli s medicínou má hodně co dělat, tak nemá titul lékařský, ale, řekla bych, technický - inženýrka Eva Podzimková. Je to vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice a já sama se na tohle docela těším, protože pro mne to bude návštěva v takovém naprosto neznámém prostředí a doufám, že i posluchači se dozvědí dost zajímavých věcí.

Eva Bucharová: No, tak já budu taky pozorně poslouchat, protože klinická biochemie a hematologie, to mi taky nic moc neříká. Takže dobrý poslech nám všem.

Slávka Brádlová, redaktorka: Posloucháte Český rozhlas Sever a teď společně můžeme pozdravit našeho dopoledního hosta ve vysílání, inženýrku Evu Podzimkovou, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice. Hezký den.

Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice: Dobrý den.

Slávka Brádlová, redaktorka: Já doufám, že jsem neudělala chybu v názvu vašeho pracoviště. Obě s kolegyní jsme se tady přiznaly, že je to pro nás hodně vzdálené prostředí, o kterém nemáme tak velkou představu. Zkusila byste pro laiky charakterizovat, čím se vlastně toto oddělení zabývá?

Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice: Tak my jsme, jak už jste správně řekla, oddělení klinické biochemie a hematologie. Jsme vlastně spojením tří laboratorních oborů. Je to jednak klinická biochemie, jednak klinická hematologie a máme ještě krevní sklad. Zabýváme se vyšetřováním tělních tekutin pacienta. Takže k nám nepřichází moc pacientů jako takových, ale dostáváme odebraný materiál z jednotlivých oddělení a ten potom vyšetřujeme. Zabýváme se vyšetřením krve, potom složek krve, takzvaného séra, plazmy, moče, stolice, punktátů, ale i třeba tak, tak ...

Slávka Brádlová, redaktorka: Nějaké zvláštní tekutiny?

Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice: ... zvláštní tekutiny vlastně, jakou je mozkomíšní mok.

Slávka Brádlová, redaktorka: Takže k vám nechodí tak moc pacienti jako spíše vzorečky. No a mne by zajímalo, jak vlastně takové rozbory probíhají a také, jak třeba co dlouho trvá? Protože někdy mi doktor řekne: "Tak zítra budu vědět" anebo: "Přijďte si za týden." Ale tohle si necháme až do dalšího vstupu.

Slávka Brádlová, redaktorka: Český rozhlas Sever, náš Dopolední host - vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice, inženýrka Eva Podzimková. Já jsem vlastně už v úvodu tak trošku upozorňovala na ten váš titul, že nejste lékařka, ale odhaduji, že asi inženýr chemik?

Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice: Ano, jsem inženýrka chemie.

Slávka Brádlová, redaktorka: Tak a pojďme k těm rozborům. Proč třeba některý test trvá déle, když vlastně stačí se podívat pod mikroskopem?

Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice: No, tak oddělení klinické biochemie a hematologie je vlastně automatizované oddělení, takže využíváme výpočetní techniku, automatické analyzátory. To znamená, že ta vyšetření, která se nechají udělat na těchto analyzátorech, tak jsou v podstatě hotová tentýž den, ale potom některá vyšetření se dělají manuálně, třeba elektroforézy bílkovin séra nebo bílkovin moče a tam se čeká, až se nashromáždí určitý počet vzorečků, aby se toto vyšetření mohlo provést a z toho důvodu potom toto vyšetření trvá déle.

Slávka Brádlová, redaktorka: Takže není to tím, že ten test sám o sobě by byl delší? Mimochodem, já nevím, jestli si to dobře pamatuju z hodin biologie, ale lidské tělo je prý tvořeno z velké části vodou, nebo tedy tekutinami, takže vy byste vlastně uměli přečíst celého člověka?

Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice: Tak ano, nemyslím si, že celého člověka, ale z našich vyšetření ...

Slávka Brádlová, redaktorka: Tak skoro.

Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice: ... se rozhodně nechá pomoci lékařům při stanovení diagnózy, a potom při sledování průběhu onemocnění, někdy i při stanovení prognózy pacienta.

Slávka Brádlová, redaktorka: Tak já si myslím, že laik si ani neuvědomí, jak důležitá ta laboratoř je. Existuje vůbec medicínský obor, který by se bez vaší pomoci obešel?

Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice: Tak určitě třeba patologie se bez nás obejde, ale, ...

Slávka Brádlová, redaktorka: Tak to už, pravda, pro pacienta je trochu pozdě.

Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice: ... ale jinak většina oborů opravdu laboratoř využívá. My nezpracováváme vyšetření jenom pro Nemocnici Jablonec nad Nisou, ale vlastně pro lékaře z Jablonecka a část vyšetření provádíme i třeba pro oddělení z Železnobrodska nebo z Tanvaldska.

Slávka Brádlová, redaktorka: Stačíte? Stíháte?

Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice: No, počty vyšetření neustále narůstají. Souvisí to s vlastně analytickýma možnostma, takže se přiznám, že v říjnu těch vyšetření bylo opravdu nezvykle hodně. Takže jsme docela vytíženi.

Slávka Brádlová, redaktorka: Máte, máte co dělat a teď já ještě zdržuji se zvědavými otázkami. Ale teď mám, dejme tomu, čisté svědomí, protože posluchačská otázka se nám tady objevila. Připomínám i SMSkové číslo - 3077703. První slovo ve zprávě musí být "host" a můžete se ptát paní inženýrky také na to, co vás zajímá. Ještě informace, že cena SMSky je tři koruny a službu zajišťuje technicky ATS Praha. Tak ale teď ten dotaz: "Je možné nechat si udělat rozbor krve, abych se dozvěděl, jakou mám krevní skupinu?"

Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice: Ano, je to možné. Běžně tato vyšetření provádíme. Pacient si může v kterýkoli pracovní den přijít k nám mezi sedmou a devátou hodinou ráno na odběr, my ho odebereme, zaplatí za toto vyšetření dle platného sazebníku výkonů a odpoledne si může přijít pro výsledkový list.

Slávka Brádlová, redaktorka: Tak to mne zajímá i ten sazebník.

Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice: Ten sazebník, to je opravdu současný platný sazebník výkonů a bod tam je devadesát haléřů.

Slávka Brádlová, redaktorka: Tak to zase nevím, kolik stojí ten odběr a určení krevní skupiny? Z hlavy nevíte, musela byste do ceníku?

Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice: Z hlavy nevím. Musela bych se podívat, takže nejsem schopna ...

Slávka Brádlová, redaktorka: Tak, ale není to asi nic, co by zruinovalo?

Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice: Mezi sto padesáti korunami odhaduji, ale z hlavy to nevím.

Slávka Brádlová, redaktorka: Tak a je součástí třeba i určení Rh faktoru? Vím, že to někdy ...

Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice: Ano, samozřejmě krevní skupina a zároveň s ní vždycky se vyšetřuje Rh antigen.

Slávka Brádlová, redaktorka: Tak, když už jsme se zastavily u té krve, tak blíží s 1. prosinec, Mezinárodní den boje proti AIDS, a protože vaše pracoviště se zabývá i vyšetřením na HIV pozitivitu, tak myslím si, že ten další vstup budeme mluvit právě o tomto tématu.

Slávka Brádlová, redaktorka: Český rozhlas Sever k vám také vchází, dá se říci "bez klepání", ale za to vám přivádíme třeba každý všední den dopoledne zajímavého hosta. Dnes je jím inženýrka Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice. Paní inženýrko, tak mne dnes produkční Markéta Hozová dokonce upozornila, že v denním tisku, v Mladé frontě DNES se objevil článek o tom, že v Olomouckém kraji je nově objevených nebo určených sedmatřicet lidí HIV pozitivních. Dá se tohle číslo nějakým způsobem srovnat třeba s našimi severními %Čechami? I když na uzavření statistiky letos je ještě brzy.

Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice: Tak, co se týče statistiky, tak tam bych nechtěla vlastně takovouhle odpověď dávat. V současné době jsme nezaznamenali žádného HIV pozitivního pacienta. Vyšetření HIV provádíme jednak na doporučení lékaře u řady diagnóz, provádí se to třeba u odběru autotransfúzí, u některých předoperačních vyšetření, je to součástí odběru u těhotných pacientek, ale samozřejmě to HIV si nechávají vyšetřovat i lidé na přímou platbu. Mohou přijít i anonymně, my zase u toho dotyčného odebereme, jak už jsem říkala, mezi sedmou a devátou hodinou ráno v pracovní dny na lačno a ten den zase je výsledek toho HIV s tím, že to HIV, pokud ten dotyčný přijde na přímou platbu a bude chtít jenom výsledek "negativní", "pozitivní", tak pak zaplatí za toto vyšetření paušálně čtyři sta korun, v případě, že bude chtít i certifikát, který jsme schopni mu dát buďto v češtině nebo v angličtině nebo v ruštině, tak zaplatí pět set korun.

Slávka Brádlová, redaktorka: Mne by zajímalo, jestli u těch anonymních odběrů jste povinni podniknout nějaké kroky, když zjistíte, že ten pacient, ten klient je pozitivní?

Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice: Samozřejmě, v případě, že potom si přijde pro ten výsledek, tak přestože ten odběr byl anonymní, tak potom teda, potom tedy samozřejmě se ho musíme vyptat na jeho identifikaci a doporučit mu, aby hned s tím výsledkovým listem navštívil lékaře, s kterým by se domluvil potom na dalším postupu.

Slávka Brádlová, redaktorka: Tak to už je nakonec v jeho vlastním zájmu. Ještě k té anonymitě. Ono někdy je to ošidné, protože třeba v menším městě, nebo prostě může se stát, že člověk z nějakého důvodu nechce ten anonymní odběr absolvovat v nemocnici svého města, protože má pocit, že ho tam třeba lidé znají. Tak mohl by třeba k vám dojet někdo z Ústí nad Labem a v té pracovní době od sedmi do deváté, jak jste říkala, o ten odběr požádat?

Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice: Samozřejmě kdokoli, když má pocit, že by si chtěl nechat vyšetření HIV, tak se na nás může obrátit a v případě, že potom nechce vůbec vlastně, abysme viděli, kdo se nechává odebírat na to HIV, tak je možné, aby se nechal odebrat někde jinde a jenom to vyšetření k nám zaslal, ale zase potom se musíme domluvit v případě toho výsledku, když by tedy byl "pozitivní".

Slávka Brádlová, redaktorka: Tak, když probíhá svatební obřad, tak je tam taková formulka, nebo bývala, nevím, jak je to dnes, že snoubencům je znám jejich zdravotní stav a známe mladý pár, který ještě před tou svatbou si nechal udělat právě tento test, aby jaksi měli oba klid a čisté svědomí. Považujete to za zbytečné nebo za rozumné?

Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice: No, nesetkala jsem se zatím s tím, že by přišli ...

Slávka Brádlová, redaktorka: Znám taky jenom jeden pár.

Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice: ... před svatebním obřadem s tímto požadavkem. Myslím si, že už je to na rozhodnutí každého toho páru, jestli chtějí všechno o sobě vědět. Tak tohle si myslím, že třeba zrovna je rozumné, aby věděli, ale určitě je to na důvěře, že jo.

Slávka Brádlová, redaktorka: Tak já si myslím, že když se důvěra podpoří ještě laboratorním testem, tak jistě to není špatné. Tak to bylo trošku veselé, ale rozhodně problematika je to velice vážná. Vaše oddělení tohle vyšetření provádí, tuším, od roku 2006, tak dá se už za ta léta nebo za ty dva nebo skoro tři roky vysledovat nějaký trend? Přibývá, ubývá?

Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice: Zatím si myslím, že se nenechá vysledovat. Já se přiznám, že jsme začaly vyšetřovat HIV a hned třetí den jsme měly vysoce HIV pozitivního pacienta. Ten už přišel nejenom s pozitivitou HIV, ale už přišel vlastně s onemocněním AIDS, z čehož jsme byly teda hodně překvapené, protože tam jsem samé ženy, ale potom jsme měly několikrát slabší reaktivitu, ale myslím, že jenom ve dvou případech byla potom potvrzena Státním zdravotním ústavem. Tam každé reaktivní vyšetření musíme zaslat k dovyšetření.

Slávka Brádlová, redaktorka: Zkrátka není to žádné děsivé číslo, ale nedá se to podceňovat.

Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice: To rozhodně ne.

Slávka Brádlová, redaktorka: Tak ještě ve vašem vyprávění mne zaujala dvě slůvka - "autotransfúze" a "krevní sklad". Tak to si necháme do závěru.

Slávka Brádlová, redaktorka: Dnes je to tedy vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie z jablonecké nemocnice, inženýrka Eva Podzimková. Tak, paní inženýrko, jak je to s těmi autotransfúzemi? Vím o tom pouze to, že pokud člověk ví o nějaké operaci dopředu, tak si může nechat odebrat vlastní krev, která se pak při operaci použije. Je to zhruba tak?

Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice: Ano, ano, řekla jste to velice výstižně. Pokud vám lékař, nebo pokud lékař pacientovi před plánovaným operačním výkonem doporučí odběr autotransfúze, tak se dotyčný pacient na nás může obrátit. Autotransfúze provádíme po domluvě potom na objednání. Při té autotransfúzi je provedena ještě, proveden kontrolní vstup naší lékařkou. Ta takzvaně pacienta potom propustí k odběru, a potom mu je během deseti minut odebráno přibližně čtyři sta deset mililitrů krve a tato krev se potom u nás uchovává za předem přesně daných, stanovených podmínek a v případě, že pacient po operaci potřebuje uhradit krevní ztráty, tak se tento transfúzní přípravek potom použije.

Slávka Brádlová, redaktorka: Mne by zajímalo, jestli autotransfúzí může projít i člověk, který třeba není vhodný jako dárce krve pro jiné?

Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice: V podstatě nemůže, protože pro odběr autotransfúzní krve jsou vlastně stejná pravidla jako pro ostatní transfúzní přípravky, hlavně co se týče virovým markerů. Takže v případě, že my odebereme autotransfúzní přípravek, tak ... a zjistíme potom následně, že ten pacient má pozitivitu buďto HIV nebo syfilis nebo hepatitidy B nebo hepatitidy C, žloutenky B nebo žloutenky C, tak ten transfúzní přípraven se nesmí použít, přestože vlastně se tomu pacientovi vrací. Takže nemůže.

Slávka Brádlová, redaktorka: Hm, tak to je zajímavá informace. A ještě to množství, ono někdy se říká, že při operaci se spotřebuje krve, udává se to množství v litrech a vy říkáte čtyři sta deset mililitrů, takže to je jenom malinká část?

Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice: Ano, ale nechají se před tou plánovanou operací odebrat dva nebo tři tyhlety transfúzní přípravky, potom teda ty odběry následují vždycky po týdnu po sobě a mezitím pacient ještě užívá preparát železa, aby vlastně ta krevní ztráta se doplnila, takže si vlastně celkem může dát tři ty autotransfúzní přípravky, ale záleží samozřejmě na tom lékaři, který, který nabízí tuto alternativu i tomu pacientovi, kolik těch transfúzních přípravků mu doporučí.

Slávka Brádlová, redaktorka: Tak samozřejmě lékař asi ví, kolik eventuelně se dá odhadnout ta spotřeba a taky, kolik ten pacient si může jakoby dovolit dát. A pojďme ještě k tomu termínu "krevní sklad". Tak já jsem myslela, že krev se zase tak moc dlouho skladovat nemůže.

Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice: No, samozřejmě ty expirace nejsou příliš dlouhé, zvlášť teda ne u erytro-cytárního přípravku, ale skladovat se nechá. No, v naší nemocnici nemáme klasické transfúzní oddělení, takže nemáme odběry dárcovské krve, ale právě ten krevní sklad vlastně nakupuje transfúzní přípravky na transfúzních odděleních, dovážíme si je k nám na ten krevní sklad na základě požadavku v podstatě oddělení a přípravky potom připravíme pro toho konkrétního pacienta, v případě, že je to erytro-cytární transfúzní přípravek, tak se musí zjistit, jestli je kompatibilní, jestli je vhodný tedy pro toho pacienta a skladuje se u nás do doby expirace s tím, že erytro-cytární transfúzní přípravky se nechají skladovat přibližně třicet pět dní. Kromě toho se nakupují stejným způsobem i plazmy a ty pak mají ty expirace podstatně delší, půl roku a ty teda se skladují v mrazících vlastně boxech při teplotě minus třicet stupňů Celsia, na rozdíl od těch erytro-cytárních transfúzních přípravků, které se skladují při teplotě dva až šest stupňů Celsia.

Slávka Brádlová, redaktorka: Tak já myslím, že o oddělení klinické biochemie a hematologie z jablonecké nemocnice jsme se dnes leccos dozvěděli, tak trošičku jsme nahlédli do tajemného království inženýrky Evy Podzimkové. Za tu návštěvu a informace děkuju. Mějte se moc hezky, na slyšenou.

Ing. Eva Podzimková, vedoucí oddělení klinické biochemie a hematologie jablonecké nemocnice: Děkuju, na slyšenou.