Hlava keltského druida je jedním z výrazných dokladů života Keltů na českém území
Jedním z výrazných dokladů života Keltů na českém území je 25 centimetrů vysoká soška znázorňující pravděpodobně druida, tedy vysoce postaveného člena společenství. Objevil ji zcela náhodou Josef Šlajchrt 19. května 1943 v obecní pískovně v Mšeckých Žehrovicích nedaleko Slaného.
Opuková plastika byla rozbitá na více dílů, z nichž čtyři největší se podařilo najít a sesadit dohromady. Vznikl tak celek zobrazující muže s plochým obličejem a rovným nosem, očima blízko u sebe, oholenou tváří, kterou zdobí jen nakroucený knír a podobně nakroucené obočí. Na krku má typický keltský šperk, který byl znakem příslušnosti k nejvyšší společenské vrstvě.
Archeologická zkoumání prokázala, že nález pochází z 3. století před naším letopočtem. V okolí se posléze našly zbytky po ohništi, kosti, náramky a mnoho úlomků keramických nádob. Hlava keltského druida je uložena v depozitáři Národního muzea a originál se vystavuje jen zcela výjimečně. Častěji jsou k vidění oficiální kopie.
Soška je jediným nepochybným dokladem keltské monumentální plastiky na českém území a má výjimečný význam i v celoevropském kontextu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
