Hadí lázně v Teplicích deset let chátrají. Úředníci vyjednávají s majitelem

Podle majitele Jaroslava Třešňáka je neutěšený stav důsledkem také toho, že se už skoro deset let nemůže s památkáři dohodnout na způsobu rekonstrukce.

Dělníci začali Hadí lázně zajišťovat proti dalšímu chátrání a práce byli zkontrolovat úředníci ze stavebního úřadu i památkáři.

Do budovy mohli jít novináři jen na vlastní nebezpečí.  Zatímco dělníci pracovali na zajištění zdi u silnice, popisoval majitel Jaroslav Třešňák díru ve střeše: „Nebylo vidět, že do střechy zatéká. Dřevomorkou je napadený celý krov.“

Krovy zničila dřevomorka

Otázce, proč budovou neopravuje průběžně, se Třešňák brání: „Opravy provádíme, ale nepřizpůsobiví občani každý plech ukradnou,“ tvrdí s tím, že oprava střechy vyžaduje postavení celého nového krovu. Na způsobu stavby se ale s úředníky dosud neshodl.

„Dnes jsme na místě viděli, že zde byli přítomní dělníci a byla tam jakási dřevěná podpěra,“ konstatuje při kontrole náměstek teplického primátora Jiří Štábl z hnutí Ano. „Mohli jsme se podívat dovnitř, nalezená zjištění budou odborníci vyhodnocovat a stavební úřad pak k tomu vydá rozhodnutí na konkrétní zabezpečení objektu. Mělo by to být do 15. února,“ popisuje Jiří Štábl, co bude následovat.

Zásadní potíže způsobuje minerální spodní voda

Hadí lázně ale trápí i spodní voda - konkrétně léčivý pramen. Minerální soli se totiž vsakují do zdí, které poškozují. Tento problém popsal Jan Zatloukal ze stavební fakulty ČVUT, který řídí zabezpečovací práce: „Vidíme to na patách sloupů, do výše, kam voda vystoupá, vidíme povlaky bělavých solí, a pozorujeme, jak se konstrukce postupně rozpadá.“

Aby se památkově chráněná budova zachránila, musí se odizolovat: „Je potřeba tam vybudovat efektivní, několikavrstvý izolační systém. To ale znamená, že do úrovně základové spáry je třeba ty konstrukce odstranit a nahradit novými,“ vysvětluje stavební odborník Jan Zatloukal z ČVUT.  „Jenže památkáři nikdy nesouhlasí s odstraňováním konstrukcí,“ doplnil.

Jaroslav Třešňák chce ve střední části přistavět patro, budovu zrekonstruovat a používat jako ambulantní léčebnu pro děti. Skoro deset let ale památkáři odmítají různé návrhy jeho architekta. Neshodnou se na přístavbě a případném nadzvednutí budovy. Také o tom byla na jednání řeč.

„V tuto chvíli je třeba přesně lokalizovat, do jaké míry je zdivo zasolené, což se nikdy nestalo. Teprve pak budeme moci říct, co je nebo není možné,“ řekl k tomu ředitel ústecké pobočky národního památkového ústavu Petr Hrubý.

Dokud se tedy památkáři s majitelem nějak nedohodnou, budou Hadí lázně dál chátrat.