Friedrich Egermann – inovátor, vynálezce a sklářský král ze Šluknova
Když se v roce 1777 narodil ve šluknovském zámku vrchnostenskému úředníkovi Friedrichovi Egermannovi stejnojmenný syn, rodiče ho nepřijali s láskou. Už v kolébce ho odvezli na výchovu k pratetě. Matka ho pak prý už viděla pouze jednou. Když malého Friedricha v době tzv. „bramborové války“ unesli opilí pruští vojáci, kdekdo by si mohl pomyslet, že ho bude smůla provázet celý život. Ale všechno se nakonec otočilo.
Friedrich Egermann se vyučil malířem skla. Na tovaryšské cestě po Německu se v Míšni učil také malbu na porcelán. Všechno zužitkoval po návratu domů.
V Polevsku si zřídil dílnu a jeho velkého talentu si zákazníci brzy všimli. Prosadil se s mléčným bílým sklem sloužícím jako náhražka drahého porcelánu.
Později začal s novátorskými pokusy. Nejprve objevil žlutou lazuru a mramorové sklo připomínající polodrahokamy. Největším Egermannovým vynálezem byla ale červená lazura, jejíž recept mu však v roce 1840 ukradli a bez patentu zavedli do produkce v Evropě i zámoří.
Nechtěné dítě se brzy stalo úspěšným a zámožným podnikatelem, kterého osobně navštěvoval i císař Ferdinand V.
Egermann prodával své zboží doma i v zahraničí. Svou dílnu rozšířil na huť a pořídil si honosný dům na náměstí v Novém Boru, ve kterém je dnes galerie. Když začal své sklo vyrábět průmyslově v rafinerii, zaměstnával 200 lidí.
Sklářský král Friedrich Egermann zemřel v Novém Boru v roce 1864.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
